Slevový program

MČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall Ball

SK Joudrs, softball, Praha

Ženy A: Postupujeme do finále Extraligy žen

ZMĚNA VSTUPU DO AREÁLU

Ženy A: Patříme mezi evropskou špičku, z Premiere Cupu jsme přivezly bronz

4. ročník Mezinárodní Joudrs Cup U17

Spolupráce s Českou pojišťovnou

Nadhazovací lekce pro všechny úrovně s Alyson

Angličina s Alyson pro rodiče Mikro

Anglická konverzace s Alyson rodilou mluvčí

Nadhazovací kemp s Alyson

Slevový program pro členy klubu a jejich rodinné příslušníky

Úvodem

Omlouvám se za o něco delší, než pouze strohý informativní článek, ale věřím, že si jej všichni kluci i trenéři zaslouží. Věřím, že to skalní fanoušky neodradí.  Obzvláště ne příznivce filmu – Kill Bill.

Kapitola první: Přestřelka před Club-Jou

Ve dnech 30.9. – 2. 10. se na Joudrs konalo MČR žáků, kterého se zúčastnili naši kadeti mladší doplnění o některé posily z žákovského týmu B. Turnaj se určitě jako celek povedl a vydařil, a to i přes mírnou nepřízeň počasí v poslední finálový hrací den.

Naši kluci se jako první v pátek střetli s druholigovým Chomutovem. Po počátečním váhání na pálce a několika chybách z nervozity, jsme zpočátku vyrovnaný zápas dokázali strhnout na svou stranu a soupeře nakonec přestříleli 9:2.

V sobotu nás na úvod čekal třetí tým z extraligové tabulky – Šneci z Kunovic. Přestože tento soupeř již dokázal několikrát v sezóně opravdu výkonem překvapit, žádné překvapení jsme nyní nepřipustili. Joudrs z důležitého zápasu i zde brali vítězství  4:1.

Druhý sobotní zápas čekal naše kluky s týmem Trhových Svin. Na večerní zápas přišlo nejen početné publikum, ale přibyl také první nadhazovač soupeře a zápas to byl nelehký a o to zajímavější. Skutečně krásné momenty turnaje přišly zejména ve třetí sadě, kdy naši kluci nejprve chytli těžký luft na 9 a mocným příhozem domů stihli zastavit již startujícího běžce ze 3. mety, který usiloval o 2. bod. Za stavu jeden out následovala dobře složená ulejvka Trhových Svin. Snaha chytit pálkaře na jedna vedla k důraznějšímu výběhu běžce ze 3. mety.  Prudká změna záměru, kdy následoval přesný příhoz na 3. metaře vedla k nádhernému vyoutování  běžce na 3 metě. Neméně hezký třetí aut byla poté chycená krádež běžce na 2 metě.  Ze slibné pozice se tak soupeři nepodařilo získat v této směně ani bod a zbytek zápasu již zůstal plně v naší režii. Skóre 3:1 pro Joudrs znamenalo třetí vítězství a zasloužený postup do nedělního semifinále z pozice vítěze skupiny B.

Ze sobotních zápasů nemůžeme pominout velmi zajímavý zápas vítěze extraligy – Mostu a nováčka a pátého týmy extraligy – Spectra. V tomto zápase došlo málem k senzaci, když ještě po čtvrté směně vedlo Spectrum nad Mostem 5:4. Až v poslední směně mostečtí pálkaři vývoj zápasu nakonec otočili (7:5 pro Most). Spectrum však zasluhuje pochvalu, protože takový zápas a výkon snad dosud v extralize nepodalo.

V neděli jsme nastoupili do semifinálového zápasu proti mladým Hrochům z Havlíčkova Brodu. Zápas jsme měli od počátku ve své režii. Přestože soupeř dokázal v polovině zápasu naplnit všechny tři mety a mohl pomýšlet na velmi důležité body. Náš nadhoz, catcher a obrana ale žádnou chybu nepřipustili. Celkové skóre 4:0 pro Joudrs bylo důstojné pro nás i pro soupeře a znamenalo postup našich kluků do finále turnaje MČR žáků 2016. 

Kapitola druhá: Dříve než to začalo

S ohledem na průběh celé sezóny 2016 a průběžné výkony všech týmů bylo možné již před MČR říci, že hlavními favority turnaje byly právě týmy Mostu a Joudrs. Tak jako si Beatrix Kiddo zasloužila svou pomstu, zasloužily si právě tyto dva týmy své finále. Pokud by se toto nepodařilo, bylo by to pro oba týmy určitě velké zklamání, přestože si asi každý před turnajem říkal, že o výsledek vlastně nejde a důležité je turnaj si užít a hrát dobře.

Ve chvíli, kdy kluci v neděli vybojovali postup do finále, bylo už jasné, že hlavní a velmi důležitý cíl sezóny byl dosažen. Dosáhli jsme toho, na co jsme jednoznačně v celé sezóně měli. Dosavadním výkonem na turnaji jsme přitom rozhodně nezklamali ani fanoušky, ani sami sebe.  Stejně tak postoupil do finále i Most. Žádné překvapení se tedy nekonalo. Ve finále se měly utkat dva nejlepší týmy základní části. Most nás předtím porazil celkem třikrát, my Most celkem dvakrát. Mostu však bohužel onemocněl jeho první nadhazovač a byl tímto způsobem na MČR určitě oslaben. Nám se hned první den na turnaji zranil dobrý pálkař a jisté oslabení tedy postihlo také nás. S ohledem na všechny okolnosti nemělo finále jednoznačného favorita a čekal se tedy souboj rivalů, jak má být a jak se na finále sluší a patří.

Kapitola třetí: Neradno si zahrávat s magickými rajčaty

Náš tým celou sezónu trpěl tzv. „nedělní kletbou“. První čtyři turnaje extraligy jsme nedokázali vyhrát žádný nedělní zápas. V září na Spectru jsme tuto kletbu sice eliminovali kolektivním rituálem, ale obavy z nedělních zápasů před MČR přetrvávaly. Proto jsme připravili klasický rituál bílé magie. Bílá magie není čarování na něčí úkor nebo proti někomu. Je to obranná technika s cílem vlastními silami odstínit to zlé právě od nás samotných. A proto v neděli ráno proběhl v lese za areálem „rajčatový rituál“.

Všichni kluci dostali přiděleno jedno koktejlové rajče. Do něj myšlenkou natlačili každý svou nedělní kletbu.  Každý poté na své rajče napsali písmena NK (Nedělní Kletba) a dostali za úkol kletbu zničit.  Byly tři způsoby: (1) Kletbu rozbít hodem o zem či o zeď. (2) Kletbu rozdrtit dupnutím na rajče. (3) Kletbu vysloveně smáznout tím, že rajče vyhozené do vzduchu rozplácnete mezi dlaněmi.

Všichni kluci byli upozornění, že mají jeden jediný pokus a že to není žádná legrace.  Kdo své rajče nerozbije, nedělní kletby se nezbaví.  Vyzval jsem je, aby to udělali spolehlivě tím způsobem, kterým opravdu najisto rajče rozpučí. A stalo se přesně to, proč není radno si s magií zahrávat. Ani s černou ani s bílou.

Byli to právě dva kluci, kteří si chtěli buď zamachrovat, nebo si vyzkoušet právě právě ten nejtěžší způsob smáznutí vyhozeného rajčete mezi dlaněmi.  Jednomu se to nepovedlo vůbec a jeho rajče zůstalo celé. Nebudu říkat, kdo to byl, ale obávám se, že si jej nedělní kletba přeci jen našla. Ten druhý experimentátor poté ukázal, jak se může mág či šaman sám přepočítat ve svých předpokladech. Ten totiž vyhozené rajče mezi svýma rukama sice smáznul, ale to mu přitom vyšplíchlo na dres. Nedělní kletba na něm tedy přeci jen touto formou částečně ulpěla. A obávám se, že jsem přímo viděl, jak si i jej nakonec ten den našla. Neradno nikomu si zahrávat s magickými rajčaty…

Kapitola čtvrtá: La Grande Finale

K finálovému zápasu po losu nastoupily týmy Joudrs jako domácí a Mostu jako hostů. Byl to po celou dobu nesmírně vyrovnaný a divácky atraktivní zápas. Nejhezčí z celého turnaje, což u finále obzvláště slušelo. U obou týmu jednoznačně dominovaly kvalitní obrany. Přestože se pálilo, dovézt nějaké body domů bylo velmi těžké.  Oba týmy si několikrát v zápase připravily šance na skórování a každá chyba mohla být tou rozhodující.  Naši kluci poté brali bod hned v první směně a to nejtěsnější vedení 1:0 jsme drželi až do směny poslední. Zatímco náš výkon stál na výborném nadhozu (ve finále 9x SO), na který soupeř pálil jen občas, naši pálkaři žluté koule trefovali naopak docela spolehlivě (v celém finále nám dal soupeř pouze 2x SO!), avšak nepřišly ony klíčové hity a soupeř velmi spolehlivě outoval mnoho našich pálkařů na první metě. A když už nám odpal opravdu vyšel, polaři Mostu dvakrát opravdu nádhernými zákroky typu spíše ninja než „jen“ ryba zabránili našemu posunu a nebezpečí zvýšit skóre o bod či dva. To vše gradovalo občasnými deadbally a hrozícími útoky běžců ze 3. mety, kdy jeden-každý passedball, mohl poslat ten či onen tým tak zvaně „dolů“. Při každém méně přesném nadhozu se tak prověřily nejen rukavice, ale i nervy obou catcherů, kteří obstáli.

Do poslední páté směny jsme jako domácí vstupovali s nejtěsnějším možným vedením 1:0 a s výhodou dohrávky. Soupeři šel přitom do boxu 8., 9. a 1. pálkař. S ohledem na dosud vynikající výkon nadhozu a naší obrany bylo skutečně reálné i pravděpodobné, že v poslední směně soupeř body domů nedoveze a zápas skončí pro nás obrovským a pro Joudrs historickým prvním zlatým úspěchem v chalpecko-mužské větvi. Ale sport je sport a černá mamba je občas i tam, kde by ji člověk už nečekal.

8. pálkaře Mostu získal náš nadhoz záhy na SO (1. out). Dohrávka začala dobře. Devátý pomenší pálkař měl již stav 2x strike 0x ball, když byl nadhozem trefen do kolena a místo druhého outu pro nás získal pro Most metu zdarma. Na jediný náš passedball v zápasu se poté posunul na metu druhou. To však nebylo rozhodující. Rozhodující byl odpal prvního pálkaře Mostu  „zalabákem“ či „zabalákem“ (jak  kdo chce) do středu zadního pole. Náš středopolař byl bohužel příliš vzdálen a i přes obětavou rybu a snahu o chycení míče z luftu balón pronikl za něj až k plotu. Než jsme jej dostihli, běžec ze druhé mety byl dávno doma a první pálkař zabral třetí metu. Skóre 1:1, 1x out a na startu druhý pálkař Mostu. Nic až tak hrozného. Podobné situace jsme v zápasu dokázali již 2x udržet a běžce ze třetí mety jsme skórovat nepustili. Navíc jsme záhy na SO chytili i druhého pálkaře Mostu – dva outy. Tiebreak reálně hrozil, stačilo nám chytit třetí out - běžce na jedna. Easy jedna! Celý turnaj jsme v takové situaci dosud neudělali hrubší chybu. Pak ale přišel odpal třetího pálkaře Mostu. Takový nic moc odpal vyšším obloukem, který se snesl něco málo před naši druhou metu ještě do vnitřního pole. V mnoha zápasech by takový balón jistě skončil v rukavici nějakého včas startujícího polaře. Nyní bohužel dopadl až na zem. Navíc byl sebrán tak, že jsme pálkaře na jedna ani nechytili. Most tak dovezl domů druhý bod. Bylo to se štěstím, ale bylo. Skóre 1:2 pro Most.  Čtvrtého pálkaře jsme jim do hry už nepustili – 3. out.

Pořád jsme měli dohrávku a do boxu nám šli s jistotou 9., 1. a 2. pálkař. Prvnímu z pálkařů se dobýt první metu ještě nepodařilo. Avšak ten druhý se tam již dostal. Jeden out, obsazená první meta!  Naděje na srovnání skóre zápasu a na tiebreak tím byla založena.  Publikum a fanoušci obou týmů byli v jednom varu, tribuna zcela zaplněná a atmosféra byla skutečně strhující. Odpal dalšího našeho pálkaře měl být klíčový. K odpalu sice došlo a náš pálkař se dostal na první metu, avšak Most nám chytil spolehlivě běžce na metě druhé. Druhý out. Situace byla najednou kritická. Na startu byli nicméně dva naši dlouhodobě nejlepší a nejsilnější pálkaři. Náš běžec na první metě byl však stále ještě moc daleko. Připomnělo mi to film „A Bridge Too Far“. Hrozilo však stále cokoliv.

Kapitola pátá: Pal! Pal!

Bylo to už loženě o tom, kdo zabije Billa, nebo zda Bill dostane nás. Za stavu dva outy a s běžcem na první metě nastupoval v dohrávce do boxu náš třetí pálkař. V průběhu jeho startu na pálce ukradl náš běžec úspěšně druhou metu. Poté přišlo zaváhání soupeře a wildpitch - a běžce máme najednou na třetí metě ve skórovací pozici! Dva outy. Bude to náš konec, nebo náš vyrovnávací bod?

I stala se najednou zajímavá věc. Na dva strajky přišel klíčový rozhodující nadhoz. Náš třetí pálkař jej – prošvihl. Vůbec jsem si nevšiml, jak se to seběhlo, ale balon jej najednou zezadu klepl do helmy a odrazil se pro nás tak šťastně, že než catcher soupeře zareagoval, byl náš pálkař už na první metě. Protože soupeř raději podržel našeho běžce na metě třetí, doběhl si náš pálkař až na metu druhou. No vida!  To bylo téměř jako „z prdu kulička“. Štěstí stálo nyní zase notně při nás a našem třetím pálkaři. – Aby také ne, když tento ráno poctivě rozbil své rajče, že ano….

Skóre na štěstí v zápasu bylo najednou 1:1.  To zápasové bohužel zůstávalo 2:1 pro Most. Takže repete! Do boxu jde náš čtvrtý a dlouhodobě opravdu nejlepší pálkař. Máme sice už dva outy, ale také máme běžce na třetí a na druhé metě. Stačí jedna pěkně trefená koule a může to být ze stavu 1:2 i naše vítězství, nebo alespoň remíza a následný tiebreak. Tíha okamžiku na našeho čtvrtého pálkaře musela být skutečně obrovská. Jako tíha hlíny na Beatrix Kiddo v bedně pod náhrobkem Pauly Schultzové. Nechtěl bych se do takové situace sám dostat. Půl tribuny vědělo dobře, jaká je situace a co vše je ve hře v daném krátkém okamžiku. Ta druhá půlka se sice snažila ještě stále pochopit pravidla, ale halekala a fandila při tom neméně zdatně. Na všech trenérech byla patrná pořádná nervozita.  Finále věru jak má být! Rozhodnou to vše až úplně poslední vteřiny zápasu.

A pak vše bere již rychlý spád: Strike – Swing – Swing. Game over! Oba mocné švihy našeho pálkaře měly rozhodně šanci poslat kouli nejméně k plotu, ale s touto šancí se ve vzduchu přeci jen nakonec nepotkaly. Pro každého nezúčastněného – nádherný zápas. Pro nás – velké okamžité zklamání. To nepochybně. Ale je potřeba se otřepat. Tohle rozhodně nebyla porážka v již vyhraném zápasu. Byl to naprosto vyrovnaný souboj dvou rivalů na té úrovni, na jaké tyto týmy jsou a celý rok oba byly. Rozhodoval jediný bod a ex post vlastně i každá jednotlivá a jindy drobnější chybička.  Náš v tomto zápasu rozhodně lepší a účinnější nadhoz jsme bohužel „nahradili“ v průběhu hry několika zbytečnými zaváháními v poli a na metách, kterých se soupeř přeci jen nedopustil. - A ta dvě rajčata, ta tam někde v tom finále zkrátka zůstala viset nad námi. Příště je raději sníme…   

Kapitola šestá: Epilog

Musím říct, byla to moc krásná sezóna. Od všech turnajů a spaní porůznu na žíněnkách, přes soustředění v Dánsku až po jeden z našich nejhezčích a nejdramatičtějších zápasů – právě ve finále MČR. Je to vůbec první stříbrná medaile pro Joudrs v linii chlapecko-mužské větve a musíme věřit, že ta první zlatá na sebe už nenechá dlouho čekat.  Jak se říká, nedokázali jsme to stříbro z dvou žákovských bronzů (2014, 2015) „přeskočit“ a to je možná dobře. Každá věc má svůj čas a každá těžká porážka je lepší zkušeností, než snadné vítězství. Jak pro hráče, tak i pro trenéry.

Nechtěl jsem v tomto článku uvádět jména kluků, ale uvedu je rád nyní: Za kadety mladší bojovali a pomáhali na MČR a po celou sezónu: Ríša Svoboda, Radek Šmejkal, Cédric Nzambi, Tomáš Zahradníček, Martin Mikeštík, Vítek Vavrečka, Franta Martínek, Adam Vít, Adam Sklenařík, Filip Ouzký, Filip Caha, Kuba Rákosník a Kuba Kadeřábek. Z talentů žákovského „B“ týmu nám přišli na pomoc Ondra Šimůnek, Tadeáš Kalčev, Filip Jangl a Martin Sobotka. – Díky kluci. Doufám, že jste si to užili tak, jako já.

No a za trenéry to všechno vycvičili a krásnou oběť svých dní a volného času přinesli: hlavní trenér a capo di tutti capi Ondra Stroner, divoce tossující Lenka Cahová, administrativu lámající a skvěle dortující a buchtující Bára Šmídová a svými opičími dráhami zdraví kluků likvidující zdravotník Honza Vavrečka. A nutno poděkovat také všem těm mnoha rodičům - našim přátelům - okolo, kteří po celou dobu spoluvytvářeli atmosféru na turnajích a pomáhali nám s vším, co bylo potřeba.

Prima sezóna! Nezbývá, než se pustit na cestu za tou další. A to přece musíme. Protože někde tam na konci té cesty je stále Bill. A Bill, ten má u sebe tu naši první chlapecko-mužskou zlatou medaili. Až ovládneme techniku pěti švihů a puklé koule, tak si ji vezmeme. Těš se Bille! V zimě si jedeme pro pálky od Hattoriho Hanza! A pak to přijde… Náš Kall Ball!

-h-

Foto: Zuzana Stronerová

 

Celkové pořadí týmů na MČR:

1.       Painbusters Most

2.       SK Joudrs Praha

3.       Hroši Havlíčkův Brod

4.       Snails Kunovice

5.       Pigs Trhové Sviny

6.       Spectrum Praha

7.       Sportclub 80 Chomutov

8.       Žraloci Ledenice

Více zde

 

   

  

MČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall BallMČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall BallMČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall BallMČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall BallMČR žáci: Joudrs stříbrní a Kall Ball