V listopadu nám začala sezóna. Možná se to s covid opatřeními zdá jako ukvapené tvrzení, ale nám opravdu začala, Ne úplně tradiční, ale kdo chce, tak si cestu najde. A tak jsme 2x týdně zvládli hodinové online tréninky. Ze svých pokojů se připojili jak kluci, tak dva trenéři. Jeden trénink vedl, druhý kontroloval správné provedení a kluci měli vždycky hodinu zaměřenou na posilování, cvičení s therabandem nebo dýchání. Tím že jsme se vystřídali 4 trenéři, každý s trochu jiným zaměřením, tak byl trénink pestrý. Přežili i všichni panelákoví sousedi, ale třeba skákání přes švihadlo jsme raději do online tréninků nezařazovali a nechali ho na individuální tréninky. Pro ty si kluci vedli tréninkový deník. Největší dříči byli Turbon, Štěpun, Kuba a Bobo.
Štěpun naskákal neuvěřitelných víc než 15 000 skoků přes švihadlo a naběhal téměř 70 km, piloval nadhoz, denně posiloval a občas trénink zpestřil ping-pongem nebo longboardem.
Turbon z kluků nejvíc makal na softballových dovednostech, házení i nadhozu a krom posilování nejvíc zařazoval kompenzační fyzioterapeutické cvičení a i on naběhal přes 50 kilometrů. A tohle cvičení prokládal koloběžkou nebo fotbalem.
Kuba měl nejvíc různorodých záznamů o sportovních aktivitách. i on naběhal skoro 40 km, ale nejdéle z kluků se věnoval také fotbalu, kolu, koloběžce, dlouhým výletům a všemožnému posilování a pochvalu si zaslouží za nadhoz fakt, že nezapomínal na kompenzaci.
Bobo se ze softballových dovedností věnoval hlavně catchrovskému tréninku, i on výborně skákal, běhal a posiloval.
Tihle kluci měli právo vybrat si odměnu podle vlastního výběru z možností: trénink s extraligovým hráčem, osvobození od nošení materiálu na 1 měsíc, právo zvolit alternativní program tréninku, vlastní míč, Joudrs kulich. A co byste čekali, všichni ze všeho nejvíc touží po individuálním tréninku, Prostě na sobě chtějí makat!
Velmi dobře si při individuální tréninku vedli i Óňa, Pátek, Tofi, Mlíko a Karavan, byť jim k dokonalosti kousek chyběl a mohli by makat o kousek víc. Aspoń částečně se zapojili i Jonáš a Máslo.
Na to, že jsou to vlastně malí kluci, tak klobouk dolů. Nebylo to jednoduché pro nikoho z nás, ale zvládli to bravurně.
Chvíli jsme měli možnost trénovat normálněji, ale co se dá dělat, zase se k tomuhle způsobu vrátíme.
Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby. A naši kluci chtějí, takže i když to není optimální, tak makáme!
