Žáci mladší: mít za každé 4. místo bramboru, máme co jíst celou zimu

SK Joudrs, softball, Praha

Spolupráce s Českou pojišťovnou

Slevový program pro členy klubu a jejich rodinné příslušníky

Na poslední kolo II. ligy žáků jsme vyráželi už v 7:00, abychom měli dost času na rozcvičku a přípravu před zápasem. Taktika naprosto nevyšla, protože i když jsme hráli od devíti hodin, kluci se probouzeli až kolem desáté. Softballu se blížila jediná akce, kdy Dave přihrával Samovi na trojce a aut z krádeže jim po téhle akci utekl o centimetry. Pavel si i tentokrát vyházel strike out, byť s vydatnou pomocí pálkaře, který švihal kde co, Jonatán na jedničce nepustil hezký line drive, a to bylo v té bídě asi poslední, co stálo za zmínku. Poslední hřebíček do herní rakve zarazil v útoku Dave. Při wild pitchi soupeře nejdřív dlouho váhal, i když catcher lovil míč ze sítě za sebou a když se nakonec rozhodl, že půjde, na domácí neslidoval a byl nepříjemně překvapený, že to soupeř stihl.

Naštěstí potom přišel oběd a naneštěstí první rozlitá malinovka. Řízek s bramborem Kulíšky nakopl k prvnímu vítězství dne. Kluci zahráli 3 rychlé outy a soupeř šel z pole bez bodu, nám se naopak dařilo skórovat, a hlavně Jáchym trestal každou nepozornost a chybu soupeře. Nutno ale uznat, že domácí Sedlčany měli tým spíše tballových kvalit, a tak cokoli jiného, než přesvědčivá výhra by byla ostudou.

Byl čas na svačinu a neoficiální soutěž pekařského umění našich maminek. U kluků evidentně zvítězily Jonatánovy muffiny (došly nejdřív), u mě úžasná Dobyho bábovka, ale těžko soudit, spoutu dobrot člověk ani nemohl ochutnat. Na řadu přišla taky soutěž v rychlosti snědení dílku melounu (vyhráli všichni) a druhá rozlitá malinovka dne.

Před námi byl třetí zápas dne a nezačal příliš dobře. Nadhazovač Slavie prakticky nedokázal házet strike, my naopak prakticky nedokázali pálit z tosu. A když už Luky vyšil parádní ránu, šla přímo na rukavici nadhazovače, který bohužel nezaváhal a udržel ho. Ale i naše obrana měla krásné zákroky, Pavel na spojce zpracoval odpal, udržel přehled a tečoval běžce z dvojky, a ještě poslal rychlý a přesný příhoz na jedna, kde double utekl jen o kousek. Herních situací, kde nám aut utekl o kousek bylo několik, Jáchym s Rohlajzem na trojce byli tečování vracejícího se běžce taky hodně blízko. Tyhle „skoro to vyšlo“ nás stály po dvou směnách 5 bodů soupeře a vypadlo to na neslavný konec. Naštěstí nám pomohla sama Slavia střídáním nadhazovače. Začal házet striky, kluci pálili z nadhozu a byli nesrovnatelně úspěšnější. Nasázeli 6 bodů ve směně a 5 minut před koncem hrací doby byl stav 6:5 a čekali jsme napínavou dohrávku soupeře. Na tu jsme si ale museli ještě počkat, protože Jáchym chytil luft pálkaře a všichni si pochvalovali, že kečrovský trénink s Evou a chlapama z Áčka se fakt vyplatil. Hned druhého pálkaře zahrál Rohlajz nádherným příhozem z trojky na jedna. Pak ale přišla chyba a přehoz Řezni, naštěstí jsme útok zastavili hned s následujícím odpalem. Do konce utkání ale zbývaly ještě 2 minuty, a tak nás čekala ještě jedna směna. Lavička fandila jako o život, kluci využívali každou příležitost k posunu po metách, až na jedno zaváhání Dobyho, které nás stálo rozhodující bod zápasu a po chyceném luftu Pavla nás za stavu 11:5 nakonec čekala dohrávka. Jáchym s Vojtou zkoušeli hrát krádeže na trojce a úspěšně bránili běžci skórovat, až jednou přišla chyba a přehoz, ale Doby pozorně zabíhal a žádná velká bodová tragédie se nestala. Vojta obětavě chytil luft hluboko v zámezí, přišly ale i chyby a za stavu 11:9 měl soupeř obsazenou druhou a třetí metu a tiebreak byl nebezpečně blízko. Naštěstí Luky házel dost přesně a Jáchym nepustil míč za sebe, a nakonec místo dvou bodů ukončili hru po odpalu autem na jedničce.

Třetí rozlitá malinovka přišla jen co jsme začali opékat buřty a klobásy. Sedlčanští nám dali k dispozici ohniště hned vedle hřiště, dřevo a sekyrku a mohli jsme si půjčit i lavičky. Se štípáním a rozděláním ohně nám pomohl Kubův táta, přípravy uzenin se ujal Řezňa a večeře byla rychle na světě. Rychle, aby kluci stihli ještě řádit na upraveném kole s volantem místo řídítek a dali si další trénink s kýmkoli, kdo šel okolo. Lepší nevědět, jak potom spáchali večerní hygienu, ale ve sprchách to vypadalo jako po stoleté vodě. V deset jsme chtěli být ve spacácích a nabírat síly na utkání o medaile. Bohužel jich nenabrali dost.

Na prkno se v semifinálovém zápase proti Spectru poprvé postavil Sam. Po několika nervózních ballech začal nabízet i striky, bohužel ho tentokrát nepodrželo pole, a i celkem jednoduché míče do vnitřního pole autem neskončily. Samův nadhoz byl příjemným překvapením zápasu a příslibem do další sezóny. Pochvalu za start na pálce si zasloužil i Dave a Svatoušek, kteří konečně ztratili respekt z nadhazovače. I když z toho ještě tentokrát nebyl bod, nevadí, jestli se budou zlepšovat i dál, brzo jistě přijde i proti Spectru.

Klukům říkám, že střídají ne podle toho, jak dobře hrají, ale jak se snaží hrát. V boji o 3.místo jsem poprvé zkoušela střídat tak, abychom mohli vyhrát. Škoda, že kluci nejspíš vyhrát nechtěli. Už několikrát jsem ne nadechovala na „super, pojďte pálit“, ale kluci ty jasné auty prostě zahazovali. Luky přehodil nejen Pavla, ale i zabíhajícího Dava. Pěkný příhoz naopak Pavel pustil, sbíral v leže na břiše nadvakrát a na metu nakonec stejně nohou nedosáhl. Větší nebo menší chyby nakonec vyrobili snad všichni, a to i obvyklé opory týmu. Takže zase bramborová…

Jo a ještě jedna rozlitá malinovka, nebo vlastně i dvě …

Kulíšci podle lineupu posledního zápasu: Pavel, Jáchym, Řezňa, Luky, Sam, Jonatán, Kuba, Doby, Rohlajz a střídající Dave, Svatoušek a Lukáš.

O fotky se tentokrát postarali také střídající kluci (a poprvé jsem slyšela „Martino, můžu střídat? a můžu si vzít foťák?“), rodičovskou podporu jsme měli vydatnou a zvláštní ocenění si zaslouží Lenka, která s klukama odkroutila všechna kola a byla cennou trenérskou oporou klukům i mě.

Fotogalerie: http://joudrs.cz/fotogalerie/f_72157695173258382.htm

Žáci mladší: mít za každé 4. místo bramboru, máme co jíst celou zimu