Žáci mladší: na slíbené konfety si kulíšci musí máknout víc

SK Joudrs, softball, Praha

Spolupráce s Českou pojišťovnou

Slevový program pro členy klubu a jejich rodinné příslušníky

Do Hradce Králové na víkendový turnaj nakonec odjelo 11 kluků, přičemž kapitán měl kvůli čerstvě doléčené angíně tentokrát většinu času strávit na střídačce. Udržet Jonatána v klidu bylo podobné, jako krotit pytel blech. Nicméně celou sobotu většinu času opravdu seděl a mohl jen fandit, případně střídal všechna naražená zápěstí nebo nakopnuté holeně.

V sobotu jsme získali výhodu výběrem míst na spaní v místní sokolovně, ale o to kratší jsme měli přípravu na prvního těžkého soupeře, Spectrum. V minulém kole se nám vůbec nedařilo pálit, tentokrát to nebylo tak špatné a kluci se dostávali na mety. Hraje se ale na domácí a dovést bod se nakonec povedlo jen Pavlovi a Jáchymovi, všechny ostatní pokusy končily na trojce. Nám se v obraně tolik jako Spectru nedařilo, ale pekelných koleček přehozů bylo o poznání méně. Drtivá prohra byla ale nevyhnutelná.

Jen co jsme dohráli, čekal nás druhý soupeř ve skupině, domácí Falcons. Kubu na nadhozu vystřídal Pavel, který si vyházel svoje první SO pálkaře. Z radosti potom sice dalších několik míčů vysloveně zahodil, ale co dělat, první takový úspěch prostě s člověkem zamává. Když se mu podařil zahrát double s Vojtou po chyceném luftu, čekali jsme rychlý třetí out, ale pomalé zpracování míče a nepřesná přihrávka dovolila soupeři skórovat. Naštěstí domácí tým udělal chyb víc, a tak nás solidní výkon na pálce dostal k prvnímu sobotnímu vítězství a druhému místu ve skupině. Každý úspěch je potřeba oslavit, a tak kulíšci bouchli dětské šampáňo, které v předtuše takovéto příležitosti přivezl Jáchym a všichni si připili na dobrý výkon.

Rozpis nám přisoudil hned následující zápas s červenými liškami Tempa, naštěstí s hodinovou přestávkou, abychom se stihli trochu najíst a nabrat síly. Kluci usoudili, že nejlíp naberou síly vybíjenou, ale naštěstí jsou ve věku, kdy na odpočinek stačí i pár minut před zápasem a s kulisou hromů a blesků jsme nastupovali proti Tempu odhodlaní přidat i druhý dobrý výsledek. Na nadhoz se vrátil Kuba a bohužel se mu už nedařilo házet tolik striků jako v prvním zápase. Únava z nepolevujícího horka byla ale znát na všech. Na všech až na Jonatána, který měl obrovskou chuť hrát, ale neobvykle málo příležitostí. Pro Jáchyma to byla první zkušenost na jedničce a obstál se ctí, Martin se spokojeně vrátil do vnějšího pole, a i když soupeři občas nabízeli šance, nakonec dotáhli zápas k zaslouženému vítězství.

Hrozící bouřka definitivně rozhodla o tom, že si jídlo dovezeme na hřiště a klukům se splnily přání večeře z KFC nebo blízké pizzerie. Kdo by čekal klidnou relaxaci, šeredně by se spletl. Do večera byl čas ještě na vybíjenou, basket, trampolíny i rugby a zápasy Joudrs proti Tempu pokračovaly v mnoha disciplínách v tělocvičně sokolovny. Před večerkou jsme ještě zahráli Dixit, pak už sprcha, vyčistit zuby a spát šli sice mírně neochotně, ale nakonec přece. Dokonce ani pohrůžka ranní hodinou jógy nezabrala podle očekávání, reakce „já bych klidně šel“ mě přece jen zaskočila.

Nakonec nikdo z kulíšků nešel, protože většina až do snídaně spokojeně spala. V rámci rozcvičky jsme potrénovali výběhy z mety, pak už rozházet a chytit si nějaké míče po zemi a lufty. Protože nám odjel Martin a úplně v pořádku nebyl ani Dave, tak se na do hry od začátku dostal Jonatán. Lineup zahajoval obvykle spolehlivý Pavel, který chtěl ale pálit tak moc, až švihal nesmyslně vysoké bally, nervózní začátek náš výkon na pálce bohužel předznamenal pro celé utkání. Škoda, protože obrana byla tentokrát velmi dobrá. Výborně chytal Jáchym, jak zahrát dobře krádež s Řezňou na trojce jsme si ale nakonec vysvětlovali až po zápase. Když body nedáme, vyhrát se nedá, a tak nás v pravé poledne čekal zápas o třetí místo.

V té hodinové pauze mi někdo vyměnil celý tým. Ráno kluci hráli s nasazením, v poledne nejenže dělali chyby, ale vypadali, jako by raději než na hřišti, byli kdekoli jinde. A tak i v tomhle kole končíme na čtvrté, bramborové pozici. Ale víte co, kluci stejně mají radost. Radost z víkendu, ze hry, z toho, že jsme tým, jsme Joudrs, kulíšci.

Poslední výzva víkendu bylo balení. Za každou minutu, o kterou budou s věcmi venku později než já, měli kluci dělat 10 dřepů. Tak nějak jsem si myslela, že se moc nenadřou, ale několik jich čekalo 100 dřepů za 10 minut. No a to se vážně sakra snažili, aby jim to netrvalo moc dlouho. Kdyby ne, tak se nejspíš balíme až do pondělí....

Hráli: Řezňa, Jáchym, Pavel, Kuba, Jonatán, Dave, Sam, Rohlajz, Svatoušek, Malina a Martin

Maminkám a tatínkům děkujeme za odvoz a svačinovou podporu ve formě bábovek, koláčů a muffinů.

Žáci mladší: na slíbené konfety si kulíšci musí máknout vícŽáci mladší: na slíbené konfety si kulíšci musí máknout víc