Béčko a první semifinálový víkend

V sobotu jsme se před naším zápasem mohli pokochat hrou našeho Áčka, které porazilo Kotlářku rozdílem 10:0. Protože se mnoho hráček nechalo ovát prvními podzimními větříky, což je složilo, sešlo se nás na hřišti osm. Ještě jednou jsme tedy poprosili o pomoc Pepu (která právě odházela zápas proti Kotlářce). Jako odměnu za postup do semifinále jsme si zvolily, že Erik nastoupí proti Tempu na trojku a Slávek bude hlavním koučem. V té době jsme nevěděli, že další den už to ani jinak nepůjde...

První zápas jsme hráli moc hezky. Jako kdybychom si celou sezónu nechávali náboj na tenhle moment. Hráli jsme velmi vyrovnaný zápas, dokonce jsme jako první skórovali. Hráli jsme krásné akce, podobně jako soupeř. V páté směně se ale holky z Tempa několikrát opřely tvrdě do odpalu a my se nevyvarovali několika chyb. Tahle směna nás zlomila, Tempu doběhlo 5 bodů. I tak jsme ale dohráli zápas bojovně a s chutí. Za mě osobně jeden z nejhezčích zápasů sezóny a to i přes prohru 1:6.

V neděli jsme se sešli opět v osmi. Nebylo jiné možnosti, než posadit Erika za domácí metu. Já (Helča) s Jančou jsme se střídaly podle potřeby na nadhozu a každá jsme obdržely 5 bodů. Inu, řekněme, že jsme okusili ten pocit, jaký měla Kotlářka v sobotu, když podlehla rozdílu deseti bodů. Řekla bych ale, že pro nás tahle prohra nebyla nijak hořká. Konečně jsme museli jako tým zabrat a semknout se, jinak bychom to prostě nemohli odehrát. Navíc - Tempo je tým, se kterým je radost hrát, nepanuje mezi námi rivalita, ale spiš soulad. Softball nás spojuje víc než rozděluje a tak si myslím, že by to mělo být. Je více než žádoucí vyzdvihnout výkon Aničky Halaburtové v tomto zápase - Anička šla dvakrát na pálku a oba starty proměnila v nechytatelné tvrdé odpaly do zadního pole. Sama v zadním poli žonglovala s míčem během čehož sama byla v letu. Myslím, že prokázala, že si velmi zaslouží své místo lineupu.

Tempo je jasně nejsilnější tým letošní druhé ligy. Je to konečně tým, který když se probojuje do Extraligy, má ten potenciál v ní slušně hrát a nepropadnout zpět  do dvojky.  Proto myslím nejsou naše víkendové výsledky ostudou, hráli jsme s chutí a nenechali jsme soupeře nás lehce přejet bez kladení odporu. Zahráli jsme několik krásných akcí, jen tak namátkou - v jednom inningu jsme všechny tři auty zahráli autováním běžce na domácí mětě - aby si Erik pořádně zahrála :)

Za tenhle víkend děkuju samozřejmě Pepčovi - nejen za to, že zase pomohla, ale i za to, že nikdy neodmítne a vždy vyjde vstříc a ještě po zápase nepustí hrablo z ruky. Díky i Tomovi, že doplnil Slávka a koučoval na jedničce. Díky Lůce, že i s nateklou pusou po trhání osmiček a s teplotou dorazila na lavičku, aby byl pro nejhorší případ náhradník. A v neposlední řadě děkujeme Pétě Dyčkové za to, že nás přišla podpořit a taky za čtyři metráky sladkostí, které nám dodávají při zápasech energii. Taky díky našim, ale i tempáckým fanouškům za příjemnou atmosféru!

Hrát budeme ještě přístí víkend a to na Tempu. Sama jsem zvědavá v jaké sestavě se tým sejde :) Ať už to bude jakkoli, určitě bude na co koukat, poslední dobou pěknými akcemi jen sršíme!

hn6