Vyrazili jsme naším špičkovým autobusem, ale nebojte Lucka neřídila (měli jsme sebou zkušeného řidiče)
Cestou jsme pro děti "vymysleli bojovku" jak nejrychleji koordinovat úprk z hořícího autobusu, samozřejmě jsme vše zvládli a všechny děti byly v pořádku, dokonce i materiál se stihl vynést ven.
Naštěstí to nebylo tak vážné, jak se na první pohled zdálo a autobus byl opraven a odvezl nás i cestou domů (cestou zpět se pak opožděně aktivovala jeho schopnost hasit a upustil si 80 l vody)
Po příjezdu nás čekalo skvělé zázemí v místní sokolovně. Nové sprchy a vstřícní lidé...
Místa bylo dost a i s čím a kde si hrát, kdyby náhodou venku nebylo hezky (což se naštěstí po celý týden nestalo)
Ráno, v poledne a večer nás čekala luxusní strava u místní "hospůdky na hřišti", kterou vedli softbalový nadšenci a vyšli nám ve všem vstříc...
Místní nám vytvořili celkově skvělé podmínky pro trénování a jak hřiště, tak vše ostatní bylo dokonale připraveno...
Začínali jsme každé ráno, po obědě a někdy i večer společným rozběhem po příjemné trávě...
Hezky jsme se rozházeli...
A pak už trénovali naše softballové dovednosti. Přítomno bylo 6 trenérů na 22 dětí, takže naprosto skvělé podmínky, trénovali jsme jak zastavit balony po zemi...
Skákavé
Pálili jsme lufty..
Chytali jsme lufty...
Učili jsme se běhat po metách...
Chytat na jedničce a přihazovat ve vnitřním poli...
Někdy to pálkař stihl na jedna, jindy zase ne :-)...
Trénovali jsme samozřejmě i pálku...
Některé tréninky byly náročnější, tady jsme se učili jak se nebát balónu, tzv "zóna strachu"
Samozřejmě musel být i polední klid, který jsme řádně využili...
Učili jsme naše žáky (2 žákyně) a kadety (kadetku), jak nejlépe slidovat na metu...
V záběru si všimněte kooperace všech trnérů...
Karin drží pod nohou metu, kterou představuje Ondrova žabka (ve velikosti 46 už spíše žába)...
A ostatní se jí snaží po cestě ve slidu uzmout...
Samozřejmě jsme je pak nechali uschnout stylem "pejsek a kočička"...(Nebojte se děvčata schnula osamoceně)
Trénovali jsme samozřejmě i nadhoz...
A to velmi urputně...
Správného catchera taky už poznáme...
A samozřejmě jsme si i několikrát zahráli mezi sebou...
Tomáš netančí "paso doble", právě dává signál Adamovi...
A ten samozřejmě chápe a zaujímá postavení...
Následovala taktická porada, trenér - žák, aneb otec - syn...
Třetí meta save..
Krásný a elegatní nadhoz...
Tentokráte vyhrál Tomášův tým, ale nebojte, tak jednoznačné to nebylo...
Po tréninku přišla i zábava, samozřejmě nás zarazilo, že pánové a dámy po skončení softballového tréninku, hrali..........softball...
Tento moment vystihuje jediné slovo, soustředěnost...
Taky jsme pány a dámy vzali na kurz řízení, ve kterém by se spíše více bouralo, protentokráte to měli dovolené...
Řídit a bourat umí i dámy...
Někteří starší kadeti chtěli mít zážitek i z motající se hlavy...
Ale většina se pilně věnovala řízení...
Dokonce ani ti nejstarší se neubránili zběsilé jízdě...
Rychle a zběsile si to frčeli i trenéři...V patách s nemilosrdně vyhlížejícím gangem, co je chtěl sejmout...
Některým to tak rychle nejlelo, a tak povzbuzovali stroje k vyšší aktivitě...Žel marně...
Kompletní družstvo včetně všech, co se na soustředění podíleli (krom fotografky Zuzanky) na této fotce...
Ještě závěrečné podpisy, aby bylo vidět, kdo poctil Ledenice svou návštěvou...
A už se těšíme na příští rok, který bude doufejme tak skvělý, jako toto léto, které jsme v Ledenicích prožili. Děkujeme moc všem, kteří se na tom podíleli...
(Tom, Ondra, Karin, Pepa, Zdeněk, Jirka, Zuzka, Tým žáků: Pepa, Kuba, Adam, Kryštof, David, Radek, Filip, Dominik. Žákyně: Terka, Klára. Kadeti: Michal, Pepa, Jirka, Tomáš, Cyril, Dominik, Petr, David, Adam, Tom, Otto. Kadetky: Lucka.
