Přestože byl turnaj pouze víkendový, vyrazily jsme na cestu už ve čtvrtek ráno, abychom si nejen naposledy dobře zahrály, ale také si udělaly pěkný výlet - do Hamburku se přeci nejezdí denně.
Cesta uběhla až nečekaně hladce - za 6,5 hodinky jsme stály v zácpě těsně před Hamburkem a zbývalo nám ujet posledních 13 km. Pořádná zácpa a dopravní špička nám ale dojezd značně zkomplikovala, musely jsme hledat náš ztracený tranzit a pak prokličkovat samotným centrem německého velkoměsta. Nakonec ale vše dobře dopadlo a my dorazily na softballové hřiště Hamburg Knights. Ještě ten večer nás měl čekat přátelský zápas proti místnímu týmu žen, ale počasí nám nepřálo - déšť se valil z nebe bez přestání téměř celý den. Místo zápasu jsme se tedy rovnou odebraly do rodin německých hráček, u kterých jsme strávily čtvrteční noc. Po zbytek pobytu jsme pak byly ubytované v tělocvičně přímo na hřišti.
Páteční den byl věnovaný prohlídce Hamburku a nákupům - projely jsme se metrem, viděly jsme přístav, hamburkský parlament, několik kostelů a vylezily na věž, ze které bylo krásně vidět celé město. Nejvíce jsme se ale těšily na několikahodinový rozchod v nákupním centru.
Když bylo nákupům učiněno za dost, odebraly jsme se zpátky na hřiště a daly si lehký trénink, abychom si obhlédly hřiště. Počasí už bylo pěkné a jen jsme doufaly, že vydrží celý víkend. Večer jsme se společně s ostatními týmy ubytovaly v tělocvičně a těšily se na začátek turnaje.
Podle rozpisu jsme měly jako první změřit síly s holandskými Text Town Tigers - většina jejich hráček byla tak o hlavu větší než my a vzbuzovala velký respekt. Chtěly jsme je ale porazit už jen proto, jaký bordel dělaly minulý večer v tělocvičně a nedalo se spát. TTT se podařilo v druhé směně dostat do jednobodového vedení, ale toto manko jsme hned na další pálce srovnaly a dokonce přidaly ještě o bodík navíc. Zbývající dvě pálky TTT byla naše obrana pod tlakem, ale na prkně skvěle zaházela Pajky Menčíková a s pomocí dobře hrající obrany se nám podařilo ubránit holandskou dohrávku s plnými metami a jedním outem. Začaly jsme tedy turnaj cenným vítězstvím.
Druhý zápas byl proti papírově slabšímu soupeři - domácím Hamburg Knights. Jak slabý soupeř opravdu byl, jsme zjistily až v průběhu zápasu - skóre se zastavilo na 16:0 a pro nás to znamenalo celkem snadné druhé vítězství.
Třetí sobotní zápas měl být ale o poznání těžší - do cesty se nám postavil další holandský tým Alcmaria Victrix - další sebevědomé holanďanky, u kterých většina vypadala minimálně o rok až dva starší než my. Za nás se na prkno postavila Anet Walterová (posila ze Stroms), ale začátek jí bohužel moc nevyšel. Po sérii met zdarma a několika odpalech jsme prohrávaly po první směně hned 3:0 a toto bodové manko už se nám bohužel dohnat nepodařilo. Prohrály jsme nakonec 1:5, ale nedělní výhra s pražskými Eagles nás i tak poslala do finále turnaje.
Ve finále jsme měly možnost oplatit Alcmarii sobotní porážku. Zápas se hrál už na sedm směn nebo 90 minut (oproti turnajovým 70 minutám) a tak příležitostí bylo dost. První dvě směny vyšly pro oba týmy bodově naprázdno. Až ve druhé směně se našim kontaktním pálkařům podařilo rozhodit holandskou obranu a vynutit si sérii erorů, které vyústily v naše vedení 2:0. Alcmarijským obryním se skórovat nedařilo a to hlavně díky tomu, že je na prkně držela na uzdě Pajky. Po Julčině dvojmetovém odpalu až k plotu jsme potom dovezly náš třetí bod a začaly věřit tomu, že by to mohlo klapnout. Jen tak tak, že nevypršel čas se skončením šesté směny - to by bylo vítězství naše, ale minutka chyběla a tak se šlo do směny sedmé. V té se nám opět sérií odpalů a kontaktních her podařilo skórovat, a to hned dvakrát. Vedení 5:0 před dohrávkou už vypadalo slibně.
Poslední útok Holanďanek jsme začaly outem - pak se v soupeřkách ale probudila nevídaná bojovnost a začaly nám tam rozdávat hity jeden za druhým. Přidaly jsme pár chybiček v poli a rázem byla situace napínavější - 5:3, plné mety a dva outy. Holandská koučka střídá novou pálkařku a doufá v rozhodující hit - dívčina je ale tak nahecovaná na odpal, že švihá téměř vše, co jí Pajky předloží, ale naštěstí netrefuje. Zakončujeme směnu strike outem a můžeme se radovat z vítězství v turnaji.
Jsme první český tým, kterému se kdy podařilo vyhrát tradiční turnaj Liza Fernandez Junior Fastpitch Challenge. Třešničkou na dortu bylo vyhlášení Pajky Menčíkové jako MVP turnaje.
Tým složený z devíti Joudrs hráček a dalších 3 hráček z našich spřátelených pražských klubů ukázal, že má velkou sílu a potenciál. Doufáme, že ho zužitkujeme v příštím roce, kdy se máme v plánu utkat o postupové místo do finále světové série Little League.
-er-
