Vzhledem k nalosování turnaje jsme do dějiště dorazili už v pátek abychom v sobotu byli čerství na všechny zápasy. Turnaj byl pouze jednodenní a hrozilo že budeme hrát až čtyři utkání, což je zápřah i pro zkušenější týmy. Poté co jsme dovezli i tanečníky Michala a Jirku, byl tým kompletní a mohli jsme jít spát.
V sobotu jsme se probudili do opravdu zimního počasí a zkřehlí jsme dojeli na hřiště. První zápas proti Katalpě Ostrava byl velmi důležitý, protože právě Ostrava vypadala jako ten s kým se budeme prát o případné finále. Nastoupili jsme velmi tvrdě a soupeř, který se ještě nevzpamatoval z devítihodinové cesty vlakem, nedokázal našemu nástupu dlouho vzdorovat. Jirka slušně házel, pole nedělalo chyby, lavička podpořená rodiči vytvořila neuvěřitelnou kulisu a náš výkon na pálce byl velmi kvalitní, a proto jsme celý zápas kontrolovali. Výsledek 18:8 byl pro nás velké zadostiučinění, protože jsme se s tímto týmem na minulém turnaji velmi trápili.
Okamžitě po tomto utkání jsme museli nastoupit i k druhému zápasu. Čekal nás tým z Ostrova nad Ohří, který vede ligu a svou kvalitu nám mnohokrát tento rok předvedl. To co se stalo čekal málokdo. Náš rozjetý tým se nenechal ani přibrzdit a podpořen perfektním nadhozem Michala, pokračoval ve svém výkonu z prvního utkání. Nebylo moc co řešit a soupeř se nechal rychle zlomit. Přestřelka, při které střílela hlavně jedna strana, skončila výsledkem 15:5 a my věděli, že finále už nám nic a nikdo nevezme.
Nicméně nás ve skupině čekal ještě jeden zápas proti Plzni. O našem postupu bylo rozhodnuto, ale sobota byla náš den a my nechtěli aby nám ho něco kazilo. Po dlouhé době házel Pepa a i díky celkově pozitivní náladě se s tím vypořádal s noblesou sobě vlastní. Pole nadhoz podrželo a pálkaři měli stále hlad, proto jsme se i s Plzní vypořádali rozdílem třídy a konečné skore se zastavilo až na výsledku 16:2.
S nadšením jsme čekali na to jak dopadnou ostatní boje a kdo si to s námi ve finále rozdá. Náš útok dal v prvních třech utkáních 49 bodů, což byl doposud náš nejlepší výkon a my věděli, že pokud nastavený trend udržíme, těžko nás někdo bude zastavovat. Ale bylo nutné zůstat nohama na zemi, protože oba týmy které o finále stále bojovaly, mají své nesporné kvality a oba nás dokáží porazit.
Nakonec v dramatické dohrávce rozhodla Katalpa Ostrava, že se s námi ve finále utká a na domácí Ostrov zbylo pouze třetí místo. Pod začátek finále se trošku podepsala naše nervozita z důležitého zápasu. Moc finálových utkání jsme neodehráli (kontrétně jedno) a trošku nám to svazovalo ruce. Naše hra však měla jednu věc, kterou soupeř neměl. Tou byla lavička, která hnala náš útok dopředu a ukázala, že pokud tým spolupracuje a podpoří se, tak může vyhrát skoro vše. Brzy jsme se začali cítit lépe a Ostrava se pomalu ale jistě stávala horším týmem. Každý jejich nádech trpělivě ničil vynikající Michal na nadhozu a jejich pole přestávalo odolávat našim útokům. To nemohlo dopadnout jinak než že jsme se dostali do vedení a to jsme pevně drželi. Odhodlání soupeře nakonec postupně opadlo a my jsme mohli slavit. Finálová výhra 9:4 pro nás znamenala náš druhý triumf v ligových turnajích a úžasný zážitek z ligy v Kunovicích se opakoval.
Liga pro nás skončila a celkové druhé místo naprosto překonalo naše předsezoní cíle. Z pěti turnajů jsme dva vyhráli a na dvou byli třetí a to nemohl čekat ani ten největší optimista. O našem zlepšení nemůže být pochyb a neustále rozrůstající se tým (nyní 16 kadetů) slibuje dobrou perspektivu do dalších sezon.
Já děkuji rodičům za to jak se k celé ligové sezoně postavili a že dělají vše proto aby se náš tým stále zlepšoval. Děkuji i hráčům, kteří svou pílí dokázali vytvořit fungující partu, která bude brzy nahánět strach i soupeřům s vyšších soutěží. A v neposlední řadě děkuji Karin a Zdeňkovi, bez nichž by se tohle všechno mohlo jen těžko podařit.
Tom
