Na víkend 17. – 19.2. bylo původně naplánováno vyrazit někam na výjezdní soustředění. Bohužel jsme kvůli nedělní kolizi s termínem Little League museli oželet lyžovačku na horách a místo toho absolvovali „jenom“ teambuildingovou přespávačku na Joudrs. I když se nám akce poněkud smrskla, zážitků bylo přesto až až.
V pátek jsme rovnou po tréninku vyrazili na bohnický lasergame. Rozdělili jsme se do čtyř týmů a opakovaně se ukázalo, že klučičí tým „Chlapíci“ má nejpřesnější mušku a taky že umí nejhlasitěji skandovat („Hej, hej, hej, chlapíci jsou nej!“). Nejlepšího skóre ve všech hrách dosáhl ale jednoznačně trenér Filip s přezdívkou „Jenomef“ („Napiš mi tam jenom F.“) a důstojně tak obhájil svou funkci headcoache.
Po večerní hostině z ohromné kopy toho, co připravili naši úžasní rodiče (Děkujeme ještě jednou!), po nečekaném Jirkově narozeninovém dortu, po neplánovaném nočním slidovacím tréninku a taky třeba po hraní softballových Aktivit (pantomima a kreslení softballových pojmů) přišla na řadu noční šifrovačka v možná až děsivě setmělé tělocvičně, která nám naznačila, co se bude dít v sobotu:
„Běž přes údolí, ať tě nohy bolí. Brána bez věží, za ní mrtví leží. U pravého sloupu, cihlu loupu. Kolem hledej další cesty stopu.“
Takže po společném přespání v herně nás v sobotu děti vedly ke hřbitovu bláznů ve Starých Bohnicích. Tam se z další šifry ukázalo, že musíme dál až k Prdlavé studánce („Vydej se doprava, kde studánka je Prdlavá.“) a pak až do restaurace Karel v Dolních Chabrech („Zelená tě dál povede, ke Karlovi dovede.“). Tam jsme si ještě, skoro již tradičně, zahráli bowling. Loni to totiž byla jedna z nejlepších akcí, na kterou děti rády vzpomínají. Nakonec jsme celý víkend ukončili zpět v hale na Joudrs, kde ještě někteří stihli fandit kadetům na jejich turnaji, než si je nadšené a unavené vyzvedli rodiče.
Tak příště snad konečně na těch horách! Anebo kdekoliv jinde, ale hlavně spolu!
Mí