MČR žáků 2020 - Ledenice

SK Joudrs, softball, Praha

Valná hromada klubu 18.03. 2024 od 19 hod v Clubhousu

2024 Softballový příměstský tábor pro hráče a hráčky 7 - 13 let

STAVBA HALY - 4. 11. 2023 OD 8:00 hod

Zápisy Mikro 2023/2024

DĚTSKÉ OSLAVY NA JOUDRS

Začni správným rozhodnutím, staň se rozhodčím!

Ačkoli se v celé České republice se zhoršovala situace, týkající se pozitivních případů nakažených Covid-19, byly také zpřísněny podmínky pro pořádání jakýchkoli sportovních akcí, nám se podařilo, jako jedněm z posledních, účastnit se Mistrovství České republiky v kategorii žáků. Celý turnaj proběhl hladce i díky skvělé práci Jirky Hudíka, který na vše dohlížel jako komisař turnaje, přísným, leč spravedlivým okem. MČR se uskutečnilo od pátku 9.10 do neděle 11.10. v jihočeských Ledenicích. Na turnaj jsme vyrazili v pátek po poledni ve složení Fantík, Hugo, Katzíno, Steve, Želvák, Lukáš, Prokop, Pepíno, Jimmy, Syky, Tvrďas a Táda - tedy kompletní tým žáků starších. Původně jsme chtěli pozvat za odměnu i tři žáky mladší - Óňu, Turbona a Štěpuna, kteří byli tahouni našeho B týmu. Dále jsme ještě chtěli pozvat Tofiho a Boba z žáků U11, kteří nám moc pomohli během letních kol, kdy jsme jen horko těžko dávali tým dohromady. Všichni by si to zasloužili, bohužel ale systém MČR byl nastaven tak, že jsme mohli odjet na turnaj pouze se 14 hráči. Tak padla nelehká volba, koho ze zmíněných 5ti hráčů vzít. Nakonec jsem se, jako hlavní trenér, rozhodl, že nás doplní Óňa a Turbon. Ostatním klukům se moc omlouvám, ale jinak to prostě udělat nešlo - moc mě to mrzí. 

V pátek nás, dle rozpisu, čekal jen jeden zápas, takže jsme od 16:20 nastoupili v základní skupině proti nám dobře známému týmu z Tempa. Nutno říci, že tento tým je složen hlavně z ročníků 2008, tedy mladších hráčů, než jsou naši kluci, ale je vidět, že Ondra Roček tento tým skvěle vede. Proti začátku jejich sezóny je vidět v jejich týmu neskutečný posun, který tam všichni hráči za ten rok udělali. I my jsme si toho byli vědomi a nechtěli jsme ponechat nic náhodě, takže jsme chtěli začít se silnou sestavou. Plán byl nadělat nějaké body a následně v zápase nechat zahrát postupně všechny hráče. Bohužel člověk míní a kluci mění. Celý rok kluci pálil jak z partesu, ale na MČR se nám zas až tak moc na pálce nedařilo. Zápas jsme ještě ke všemu nezačali vůbec dobře. Na prkno se za nás postavil Tvrďas a bohužel, asi vinou dlouhodobé nemoci a tedy i absenci na trénincích, se Tvrďasovi vůbec, oproti celé sezóně, nedařilo. Nic mu ale nevyčítáme, prostě to se někdy stává i těm nejlepším, že vypadnou z formy. Díky tomu se kluci z Tempa dostávají na odpaly z tosu a uštědřují nám dva body. Zato naše pálka opravdu není dobrá - buď jsme strike out a nebo odpal do rukavice. V první směně tak snižujeme náskok soupeře na rozdíl jediného bodu. Od druhé směny stavíme na prkno Fantíka - ten sice začíná směnu trefením hned prvního pálkaře, ale dále dovoluje hráčům z Tempa jen jediný hit až do konce zápasu. My se sice i nadále na pálce trochu trápíme, jak už bylo zmíněno výše -  Tempo udělalo neskutečný posun a je to znát. Nicméně se nám daří postupně navyšovat skóre a ve čtvrté směně končíme rozdílem 9:2 v náš prospěch. Po zápase jdeme na večeři do Hospůdky na hřišti, kde máme domluvenou stravu během celého víkendu, kde se o nás, ostatně jako vždy, skvěle postarali. Pak už se jen přesouváme na spaní do penzionu v nedalekém Domaníně, kde nám Věrka z Ledenic domluvila ubytování u své sestry, za což jí moc a moc děkujeme. Ubytování bylo prostě nejvíc, nejlepší, jak by řekl Forrest Gump - paní majitelka Petra si zaslouží jedničku - ne s jednou, ale rovnou s pěti hvězdičkami. Kluci se ubytovali a ačkoli měli večerku nastavenou na desátou hodinu, někteří ještě ve čtvrt na dvanáct dělali binec. Nakonec ale všichni ulehli a spali jako zabití.

V sobotu ráno na kluky čekala bohatýrská snídaně. Jak už bylo zmíněno, paní Petra se o nás starala, jako o vlastní. Kluci se tedy do sytosti nasnídali a vyrazili jsme na hřiště, kde nás čekal druhý zápas ve skupině proti dalšímu skvělému týmu Locos Břeclav. I tento tým je nám velice sympatický. Pajda, který ho vede, je vždy absolutně v klidu, nevyvíjí na kluky žádný zbytečný tlak a kluci - trenéři, kteří mu pomáhají, jsou na tom stejně. Zápas tentokráte začínáme na pálce - je to bohužel stejná  mizérie, jako předchozí den. Skvělí pálkaři, kteří celý rok pálili jak o život, najednou mají ruce z olova - ne a ne odpálit. V této bídě se ale na nás obrací štěstí při dvou outech - jako třetí pálkař se dostává na metu Tvrďas, díky trefení od nadhozu. Pak jde pálit Katzíno, jehož dlouhý odpal sedmičce vypadává z ruky a po tomto erroru posouvá Tvrďase do skórovací pozice na třetí metu. Katzíno obsazuje metu druhou. Jako další v pořadí přichází Hugo, kterému se, aspoň jako jednomu z mála, celý víkend daří dobře pálit. Hugo svým single odpalem stahuje oba rychlíky z met domů. Na prkně kraluje celý zápas Fantík - nedovoluje hráčům Locos jediný hit a zaznamenává  9x strike out. Kluci v poli taky předváděli parádní zákroky, navíc Táda, Tvrďas a Katzíno pak předvedli ukázkovou doubleplay. Byla radost se na to dívat, co už všechno, a s jakou lehkosti dokážou zahrát. Nám se pak ještě daří díky Tádovi a Katzínovi ve třetí směně znovu 2x skórovat, ale to je taky jediné, co nám Locos dovoluje. Krásný a napínavý zápas končí po pěti směnách v náš prospěch výsledkem 4:0. To znamená, že ze skupiny jdeme z prvního místa rovnou do semifinále. Náš soupeř vzešel z prvního čtvrtfinále, kde se spolu utkaly týmy Locos a Pasos Pardubice. Byl to opravdu krásný zápas, plný zvratů, na jehož konci se radovali z vítězství o bod hráči Locos - to znamenalo, že si semifinále zahrajeme znovu s borci z Břeclavi. Bohužel ale, před druhým čtvrtfinále, se tak, jako na většině území, spouští déšť. Nejdřív jen drobný, postupně se ale měnící v pěknou průtrž. Ze začátku vyčkáváme v šatně, později pak po domluvě vyrážíme na penzion do tepla, kde čekáme, jak celá situace s počasím dopadne. Ledeničtí rodiče dokazují, že nic není nemožné. Dokonce dvakrát musí sušit hřiště, ale nakonec je hrací plocha v perfektním stavu, připravená na další zápasy MČR. Druhé čtvrtfinále se tak začíná hrát s tříhodinovým zpožděním. V něm jde znovu o krásný a napínavý souboj mezi domácími Žraloky a hráči z Mostu. Nejtěsnějším výsledkem vyhrávají domácí 1:0 a je tak rozhodnuto, že finále si zahrajeme opět s našimi největšími kamarády, ostatně tak, jako celou sezónu superligy žáků. 

V neděli po opětovně skvělé snídani balíme a loučíme se s naší úžasnou hostitelkou Petrou, které ještě jednou patří velké díky za pohostinnost, opravdu jsme tohle ještě nikde nezažili. Jako dostat ke snídani úplně čerstvý doma dělaný štrůdl, párečky, omeletky, domácí pomazánky, obložené talíře - to se jen tak nevidí. Pak už nasedáme do aut a vyrážíme směr hřiště na finálový zápas proti domácímu týmu. Před našim zápasem ještě sledujeme boj o bronz mezi Locos Břeclav a Painbusters Most. Nutno říct, že jsme nemohli fandit ani jednomu týmu. Kdyby to šlo, přáli bychom to oběma,  protože si to rozhodně oba týmy zasloužily. A boj to byl opravdu skvělý - po 5 směnách není rozhodnuto a jde se tedy do tiebreaku. Z něho jako šťastnější vycházejí hráči Painbusters Most a po právu si mohou na krk pověsit bronzové medaile. Pak už jdeme ale na hřiště my a kluci z Ledenic. Z velkých kamarádů se tak zas na 5 směn stávají soupeři. Celé finále je přehlídkou krásného softballu na obou stranách. O našem vítězství pak rozhoduje druhá směna, kde konečně poznáváme naše kluky. Na pálce se nám daří otočit celý lineup a dovézt celkem 5 bodů. Dále naše skvělá obrana společně s dokonalým nadhozem dovoluje soupeři za 5 směn jen jednou skórovat. Můžeme se tak na konci radovat ze zlaté medaile a titulu Mistrů České republiky v kategorii žáků do 13 let. Dalším oceněním pro náš tým bylo udělení dvou individuálních cen a to pro nejlepšího pálkaře, kterou si odnesl Fantík a pro nejlepšího nadhazovače, kterou získal Katzíno. Je ale nutné pochválit všechny kluky, kteří se turnaje zúčastnili - za jejich neskutečnou práci a hlavně partu, kterou si za ty roky mezi sebou udělali. Velké díky pak patří ledenickým organizátorům v čele s Pepou Ižofem - měli letos podmínky ztížené nejen počasím,  ale hlavně covidovými opatřeními. Zvládli vše jako vždy absolutně bez chybičky a patří jim za to velké díky, bez nich by to opravdu nešlo. A jako důkaz, proč jezdíme do Ledenic opravdu rádi za skvělými a srdečnými lidmi, ještě příkladám, že v Hospůdce na hřišti, kde jsme měli domluvené obědy a večeře, jsme dostali jako překvapení v neděli další 4 šály štrůdlu.

Na závěr pak několik statistických údajů z našich týmových záznamů. Kluci od začátku sezóny odehráli celkem jako tým 14 turnajů, s celkem 63mi zápasy. Zápasy byly: 17 halových, 46 venkovních - z toho 26 zápasů bylo v superlize žáků včetně MČR, 4 v lize kadetů a 16 v ostatních turnajích. Kluci pak dovezli celkem 561 bodů a jen 141 jich obdrželi, což je v průměru cca 9 bodů na zápas, které dali a jen 2 body, které dostali. Za celou sezonu jsme pak napálili během zápasů 929 odpalů z nichž bylo 375 hitů. Pět hráčů pak poslalo během sezóny svůj odpal za plot, celkem 23 homerunů z toho 12 z tosu a 11 z nadhozu z čehož dva homeruny byly v kadetské soutěži. Naši nadhazovači pak naházeli během sezony v zápasech celkem 2609 nadhozů a zaznamenali 268 strike outů. Z těch 63 zápasů jsme pak 55 vyhráli, 6 jsme jich prohráli a 2 zápasy skončily remízou. Během sezóny pak většina kluků ještě vypomáhala u kadetů starších i mladších v superlize kadetů a pětici hráčů se ještě navíc podařilo dostat do STM. Co dodat závěrem? Jako trenéři můžeme být náležitě hrdí na to, jak na sobě kluci celý rok makali a jaké podávali výsledky během zápasů na hřišti. Samozřejmě, že je ještě spousta věcí, na kterých musí kluci zapracovat, ale jejich odhodlání a zápal pro tenhle sport nás naplňují radostí a optimismem, že kluci u tohohle sportu ještě dlouho vydrží a někam to dotáhnou. Třeba se na ně jednou budeme chodit dívat a fandit jim v dresu české reprezentace, kdo ví?

V úplném závěru chci poděkovat Pepovi Kozákovi, Martině Macháčkové a ostatním rodičům za celoroční pomoc s dopravou a podporou týmu během výjezdů na turnaje, a hlavně pak Petrovi Pošíkovi za jeho skvělou práci coby technického vedoucího a kaučovi na 1. metě - bez něj by to nebylo možné všechno odjezdit. Tak ještě jednou díky vám všem.

Petr Katz 

Hlavní trenér v důchodu 

 
Konečné pořadí turnaje MČR U13M:
 
  1. SK Joudrs Praha

  2. Žraloci Ledenice

  3. Painbusters Moct

  4. Locos Břeclav

  5. Pasos Pardubice

  6. Tempo Praha

 

Další foto od Martiny Macháčkové naleznete na: https://www.facebook.com/softballphotos moc za ně děkujeme.

 

Žáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrcholŽáci starší: cesta až na samý vrchol