Žákyně: Nikým nečekány, nepozvány, přesto došly až do finále …

SK Joudrs, softball, Praha

Valná hromada klubu 18.03. 2024 od 19 hod v Clubhousu

2024 Softballový příměstský tábor pro hráče a hráčky 7 - 13 let

STAVBA HALY - 4. 11. 2023 OD 8:00 hod

Zápisy Mikro 2023/2024

DĚTSKÉ OSLAVY NA JOUDRS

Začni správným rozhodnutím, staň se rozhodčím!

Nejen písničkář Jarek Nohavice trefně označil Ostravsko jako „region razovity“. Obrovská oblast městeček a vesnic sloučených v roce 1924 kolem hlubinných dolů do města OSTRAVY, přivítala ve své západní výspě tj. na Porubě, letošní finále Mistrovství České republiky v softballu žákyň. Opravdu hezký softballovo - baseballový areál místního klubu Arrows byl na tuto závěrečnou akci sezóny žákyň perfektně připraven, včetně dodávky naprosto dokonalého softballového počasí.

A jak vlastně celá tato kratochvíle prodlouženého víkendu probíhala?

Pátek

Na cestu do Ostravy jsme se vydali vlakem se společností Leo Express, u kterého na nás na Hlavním nádraží čekal mladý steward. Cesta probíhala v pohodě, hned jak jsme vyjeli společnost ohlásila volnou wifi ve vlaku. To bylo nadšení…, došlo i na občerstvení jako je medovník, bageta, káva, limo. Za tři hodiny jsme už vystupovali na nádraží Ostrava Svinov, kde na nás čekal s tranzitem Zdenda Beránek, který holkám naložil věci a odvezl až na hřiště. Což se ukázalo jako dobrý tah, protože v přeplněných ostravských linkách MHD by to byl opravdu masakr…

Herní úkol na páteční den byl jasný. Porazit na domácí půdě hrající děvčata Arrows a položit základní kámen k možnému postupu ze skupiny, která krom domácích čítala ještě bobřice z Chomutova a blesky z pražských Řep, tedy všechno účastnice letošní extraligy v této věkové skupině dívek. Celý tým šlapal, jak dobře promazaný stroj, postupně dovážel bod za bodem a pro domácí diváky přinesl ledovou sprchu, tedy porážku 2:4 z jinak slunného odpoledne. Následovala večeře a večerní sledování části baseballového finále domácích s Draky Brno. (v pozdních nočních hodinách, to děvčata již spala, si výhrou 6-5 Draci zajistili již 21 titul mistra ČR) Následoval odjezd na ubytování, sprcha a alou do postelí – uf uf konečně to není tělocvična, kde je ubytováno 5 či 6 týmů.

Sobota

Po snídani – děkujeme maminkám, babičkám, tatínkům, dědečkům, Penamu, Nestlé atd., prostě všem pekařům a cukrářům, opět přesun na hřiště, kde děvčata čekal soupeř z nejtěžších – Chomutov. Po hře, kterou bobřice předváděly po celou sezonu, byl úkol opět naprosto nad slunce jasný- nedostat naloženo, jako všichni ostatní soupeři. Trenérské rošády se sestavou, na hřišti sestava ne z nejsilnějších a světe div se porážka „jen 4:0“, kdy byl povolen soupeřkám pouze jeden doběh v každé směně, a v páté dokonce bez obdrženého bodu. Kdo neviděl, neuvěří, nikdo neprokoukal svůj start na pálce a každá se srdnatě postavila nadhozu, který skutečně patří do extraligy, ale minimálně o dvě věkové třídy výše. Rychlost nadhozu osciloval mezi 93-97 km za hodinu, a věřte, že teda sviští pekelně rychle!!! Situace tedy vyústila do stavu, pokud chtějí holky postoupit do semifinále, musí porazit Storms. Překrásný výkon na pálce, bezchybná hra v poli a zápas předčasně ukončen rozdílem 13:0. Následovala večeře ve městě u nejmenovaného nadnárodního řetězce a prohlídka města, spojená s návštěvou památného ocelového obloukového nýtovaného mostu Miloše Sýkory, němého svědka osvobozování města v dubnu 1945. Po déle trvající cestě na ubytování, bezedné kelímky nadnárodního stravovacího konglomerátu jsou sice velmi lákavé, před dlouhou cestou MHD však nejsou urology doporučovány, neb Ostrava, dnes to již všechny holky vědí, nedisponuje dostatečnou frekvencí veřejných WC, děvčata ulehla a mohla spokojeně usnout s pocitem dobře, opravdu skvěle odvedené práce.

Neděle

Semifinálový soupeř, tedy děvčata pražských Eagles, v extralize této sezóny obsadila za Chomutovem celkové druhé místo, je tedy papírově silnější, navíc sestava prošpikována děvčaty se zkušeností z letošní LLM za velkou louží, nic z toho našim holkám strach či nezdravou nervozitu nenahnalo. Ba naopak, pozorný divák viděl soustředěné, ale ne profesorské rozcvičení, klidné, ale v očích očekávané zdravé napětí, které se skutečně promítlo do následné hry. Line up Eagles postavený od začátku na nejlepších pálkařkách skutečně dovezl ihned v dohrávce první směny bod. Bod jediný, který až do 4 směny určoval obraz hry. Naše obrana pracovala opravdu bez jediné chyby, či zaváhání. A útok ten nezahálel, rčení „že bušil jak hluchej do vrat“ dostávalo, téměř hmatatelný rozměr. S narůstajícím časem bylo jasněji cítit, kdo se brání a kdo útočí. Ve čtvrté směně útok Joudrs konečně dotlačil vyrovnávací bod, obrana v následné dohrávce směny nepřipustila soupeři nic. Posledním útokem holky dokázaly, že tu placku domu chtějí dovézt více než soupeř. Tři body útoku neskutečně pěkně vypracované, podpořené bezchybnou obranou v dohrávce zápasu, tj. jasná rovnice – po výhře 4:1 vezeme do Bohnic placku. Z jakého kovu bude, to se rozhodne až ve finále. Semifinále, potažmo umístění na bedně, byla pro mnohé věc z říše science fiction, proměnila se to nedělní odpoledne do jasné reality. Laskavý čtenář promine, ještě malou odbočku. Tu vytouženou placku, nechtěly jen holky na hřišti, ale i komplet osazenstvo dugoutu, protože takhle hnát a povzbuzovat své spoluhráčky, to se opravdu nevidí ani na olympiádě. Však to mělo i následek. Na finále bylo nutné povzbuzování omezit, neb holky na hřišti prostě žádný pokyn trenérů neslyšely J.

Co říci k průběhu finále? Opět překrásný zápas, obrana bezchybně pracovala 4 směny, jeden obdržený bodík vypadal opravdu nadějně. Útok dokázal ten pekelný nadhoz kontaktovat, snad i ve skrytu duše byla malinká naděje …. ta však s načatou pátou směnou zhasla. Snad vyčerpání z předchozích zápasů, snad velká fanouškovská podpora soupeřek, jež hráli jako před domácím publikem v Chomutově – krom Trhovských děvčat, opravdu všichni sborově fandili bobřicím, snad to pálivé slunce, či koktejl všeho společně dohromady, obrana v poslední směně povolila. Naštvanost, zmar ne ne to od holek z Joudrs nečekejte. Slza ukápla, smutek zavládl, však pro diplom, stříbrné medaile a pohár se šlo již vesele s úsměvem. Placka je prostě placka. A i při vyhlášení bylo jasně prezentováno, že poslední postupující na MČR z II. ligy je jednoznačně největším překvapením turnaje.

Cesta zpátečním Pendolínem probíhala ve slavnostní atmosféře…

A kdo že v tem regionu razovitem byl? No přece holky z Joudrs, jak posměšně ostatní říkají „ty z toho jednoho dlouhého paneláku, co vede k jejich hřišti“. A tak říkáme hrdě, ano i tam bydlí stříbrná děvčata. Báječné účastnice, tedy hráčky Nela Janáčková, Sylva Krušinská, Sára von Tsurikov, Amálka Chaloupková, Týna Horáčková, Kája Domesová, Eliška Valešová, Marťa Šebestová, Anet Molentová, Beky Wenclová, Zuzka Vlčková, Áďa Feixová, Market Susková, Terka Pechalová a Kája Beránková, dále perfektní trenéři Eva Eriček Rychtaříková, Tonda a Jíťa Chaloupkovi a roztancovatelka a iscorer v jednom, tedy Adéla Chaloupková. Na tuhle partu buďte náležitě hrdí a pyšní, ta stříbrná má cenu minimálně zlata!!!

Jitka a Zdenda

Žákyně: Nikým nečekány, nepozvány, přesto došly až do finále …Žákyně: Nikým nečekány, nepozvány, přesto došly až do finále …