Slevový program

Historie klubu

SK Joudrs, softball, Praha

Ženy A: Postupujeme do finále Extraligy žen

ZMĚNA VSTUPU DO AREÁLU

Ženy A: Patříme mezi evropskou špičku, z Premiere Cupu jsme přivezly bronz

Spolupráce s Českou pojišťovnou

Slevový program pro členy klubu a jejich rodinné příslušníky

První zmínky – DDM Praha 8

Historie Sk Joudrs Praha se začala psát již nějakou dobu před tím, než klub vůbec získal své jméno, a to v rámci softballového kroužku organizovaného Domovem dětí a mládeže Prahy 8. Tento kroužek pro chlapce i dívky dohromady začal fungovat v roce 1991 pod vedením Martina Šilera a mezi účastníky kroužku patřili např. dnešní předseda klubu Tomáš Kusý a jeho spolužáci Lukáš Navrátil (Trval) a Katka Malá (Pinďa) – tehdy chodící do osmé třídy ZŠ. Kroužek probíhal jedenkrát týdně na hřišti ZŠ Hovorčovická a to většinou formou zápasů mezi sebou. Na letním pionýrském táboře, který DDM organizoval, vznikl první název našeho týmu. Po vzoru drsných jmen dvou skautských oddílů z tábora – „Mustangové“ a „Vlci“ – bylo potřeba vymyslet podobně drsný ekvivalent, a tak vznikli „Broučci“. Měli společné týmové čepice s vyšitým písmenem B, jako tým z MLB - Boston.

Jak k nám přišla děvčata

V roce 1993 proběhl první nábor dívek a tak se musel kroužek rozdělit na dívčí a chlapeckou složku, aby se mohl začít hrát Pražský přebor kadetek. Dívky pokračovaly v trénincích 1x týdně stále pod vedením Martina Šilera a hlavičkou DDM. Chlapci trénovali každý den pod vedením Tomáše Kusého a svůj tým pojmenovali vhodně „Fláklend“. Už tehdy se začaly objevovat Tomášovy průkopnické myšlenky – ve Fláklendu musel každý hráč podepsat hráčskou smlouvu, kde se zavazoval respektovat a poslouchat trenéra (dobrá myšlenka, když si uvědomíte, že všichni členové, včetně trenéra, byli přibližně ve stejném pubertálním věku). V případě, že se hráč dostal do konfliktu s trenérem, proběhl veřejný soud. Týmovým oblečením se staly černé džíny, džínová bunda a kšiltovka s nápisem Fláklend, který na všechny čepice vyšila jedna šikovná maminka. Každý s hráčů vlastnil svou pálku – top-model v hodnotě několika tisíc korun, na kterou si vydělávali na letních brigádách a peníze dávali do společné kasy.

Jak odstartovala Tomova trenérská kariéra

Na konci roku 1993 bohužel Martin Šiler s trénováním dívek skončil a tak se jeho role ujal Tomáš Kusý. Vedle své vlastní hráčské kariéry a trénování Fláklendu moc času na trénování dívek nezbývalo, a tak dívky pod vedením Tomáše trénovaly pouze 1x týdně. Samy se ale na hřišti scházely k tréninkům častěji. Mezi hráčky v té době patřily např. Kateřina Svádová nebo Manča Ševčíková.

Zlom přišel v roce 1994, kdy chlapci z Fláklendu houfně přestoupili do Krče, kde se trénovalo pouze 2x týdně, a tak najednou bylo mnohem více volného času, který se Tomáš Kusý rozhodl věnovat trénování dívek společně s Pavlem Lonkem, stále pod hlavičkou DDM. Zorganizovali druhý nábor dívek a posílený tým trénoval 2x týdně. Počet tréninků se ale postupně zvyšoval až na 5x týdně. Vzhledem k tomu, že nebyly peníze na tělocvičny, trénovalo se i v zimě venku. V létě se potom konalo 20tidenní soustředění u Prahy. V tomto roce se dívky neúčastnily žádné soutěže, pouze tvrdě trénovaly a dávaly tak vzniknout budoucímu jádru klubu založenému na vysoké tréninkové morálce a nasazení, a dobře zvládnuté technice jednotlivých dovedností.

V roce 1995 tým pod vedením Tomáše Kusého (který stále v té době sám hrál za Krč) a Pavla Lonka hrál soutěž juniorek a trénoval na hřišti ZŠ Chabařovická. Kvůli vytíženosti hřiště se ale musely zápasy hrát na Letné. Tam tým dostal nabídku na spojení s týmem Meteoru B, která nakonec vyústila v hostování hráček do Pražského přeboru žen za Meteor B.

V sezóně 1996 tým DDM Prahy 8 posílil o hráčky z gymnázia Ústavní a účastnil se dvou soutěží – 1. třídy žen a Pražského přeboru juniorek. Začátek juniorské soutěže byl opravdu památeční – k prvnímu zápasu tým DDM Praha 8 nastoupil proti juniorkám SaBaTu, za který v té době hrály dnešní reprezentační posily Kristýna Kalinová (Jack) a Jíťa Zákorová (dnes Horová). Na postu koučů pak dobře známí Martin Štěpán a Michal Berka. I přes veškerou snahu se na konci zápasu skóre zastavilo na krutých 20:0 ve prospěch SaBaTu – jediným počinem týmu DDM bylo dvakrát obsazení první mety na BB, ovšem v obou případech následovala krádež, která skončila jasným outem. Naštěstí juniorská sezóna skončila mnohem lépe, než začala. Na podzim se právě tyto dva týmy setkaly ve finále, ze kterého ale opět vyšel vítězně SaBaT a tým DDM Praha 8 tedy získal v soutěži 2. místo.

Začátek cesty vzhůru

Ovšem situace mezi ženami, které v roce 1996 hrály 1. třídu žen, byla jiná. Tým soutěž suverénně vyhrál a postoupil tak do PPŽ.V tomto roce začala děvčata z DDM Praha 8 svou spanilou jízdu vzhůru ženskými softbalovými soutěžemi. Se zvyšující se úrovní soutěže přibývalo i tréninků, jak v zimní přípravě, tak v létě. A to neslo ovoce – v sezóně roku 1997 se týmu DDM Praha 8 podařilo vyhrát Pražský přebor žen a následně i vysněnou kvalifikaci o 2. ligu. Většina hráček už ale tou dobou opustila juniorský věk a tak se postupně stávalo nemožné, aby tým dále fungoval pod hlavičkou DDM.

Vznik SK Joudrs Praha aneb Kdo to vymyslel?

Po dlouhých poradách a rozhodování bylo 1. prosince 1997 založeno občanské sdružení Softballový Klub Joudrs Praha. U jeho zrození samozřejmě nechyběl Tomáš Kusý, dále např. Kateřina Malá (Pinďa) a Eva Vaňková. Co znamená tento název a jak k němu náš klub přišel? To jsou otázky, na které musel odpovídat snad každý z našich členů alespoň jednou, ale málokdo to opravdu ví – váže se k tomu tato historka:

Tomáš Kusý ve svých mladých letech býval poněkud „drsnějšího“ charakteru, což se v tréninku projevovalo hlavně neustálým zvyšováním hlasu a také používáním nevybraných slov. Jednou se na trénink přišli podívat rodiče jedné z hráček a tak, aby neudělal špatný dojem, snažil se tyto své neduhy skrývat. Když opět vznikla situace, ve které se chtěl na hráčce verbálně „vyřádit“, vypadlo z něj: „Ty, ty…Joudo!“ a všichni lehli smíchem na zem. Ze slova „jouda“ se pak hráčky snažily vytvořit anglicky znějící ekvivalent, a tak vznikl název „Joudrs“.

Jak jsme objevili „Dolákovku“

Na přelomu let 1997 a 1998 nově vzniklý klub SK Joudrs Praha objevil možnosti ZŠ Dolákova, se kterou navázal bližší spolupráci, která úspěšně trvá dodnes. Jednalo se o skutečné výběrové řízení – hoši z SK Joudrs objeli s pásmem všechny školy na Praze 8 a zkoumali, zda by šlo na jejich školním pozemku postavit softballové hřiště. Nakonec se Tomáš Kusý domluvil s panem Korandou, tehdejším ředitelem ZŠ Dolákova, že hřiště bude postaveno právě na pozemku jeho školy. Představte si ale, jaké nervy a důvěru v TK musel pan Koranda mít, když mu dvacetiletý kluk přijde vykládat o tom, jak nažene na školní hřiště buldozéry, všechno tam zbourá a postaví tam hřiště na sport, který v té době ještě ani nebyl tak známý.

Výstavba hříště probíhala v roce 1998 a hodně zásluh na ní má Václav Bačo, společně s Jirkou Knotkem (Krtek) a Jirkou Jordánem, kteří v té době dost zanedbávali školu a místo vyučování chodili na brigády a stavěli hřiště. Tým SK Joudrs v tomto roce hrál druhou ligu žen samozřejmě pod vedením Tomáše Kusého a domácí hřiště měl na Horní Kotlářce. Spanilá jízda soutěžemi se lehounce zabrzdila – ve druhé lize tým strávil dvě sezóny, ovšem sezónu 1999 už odehrál na vlastním softballovém hřišti u ZŠ Dolákova.

Hola, hola, Extraliga volá…

Jasným cílem sezóny 1999 bylo postoupit do 1. ligy. Po jarní části soutěže zbývalo do konce 10 zápasů, a pokud chtěl tým SK Joudrs Praha pomýšlet na postup, musel všech deset zápasů vyhrát. Byl to úkol v skutku nelehký, protože bylo potřeba porazit takové týmy, jako byla Technika Brno nebo LASO Kladno. Ale Joudrs se to podařilo a tak bylo nové hřiště pokřtěno vysněným postupem do 1. ligy žen, nejvyšší ženské softballové soutěže (dnešní Extraliga).

Hned první rok v nejvyšší české softballové soutěži žen byl pro tým SK Joudrs Praha velice úspěšný. Týmu se jako nováčkovi ligy podařilo postoupit do play-off, čímž všechny překvapil. Do řad trenérů mládeže přibyly takové trenérské kapacity jako Daniel C. Tobola, Jakub Stařík a Adam Brothánek, kteří do té doby hráli baseball za SaBaT Praha. V tomto roce také tým poprvé vyjel společně s týmem mužů Chomutova na zahraniční turnaj do Holandska, který dokonce vyhrál, a vytvořil tak tradici každoročních výjezdů na kvalitní turnaje do zahraničí, které se ukázaly pro rozvoj hráček tolik nezbytné. Na postu kouče české juniorské reprezentace se v tomto roce poprvé objevuje Tomáš Kusý a rozjíždí tak svou velkolepou kariéru trenéra národních týmů.

Během následujících let se SK Joudrs Praha postupně zapsal do softballového povědomí jako mladý a velice ambiciózní klub nejen v soutěžích žen, ale i v mládežnických kategoriích. Došlo k ustálení klubových barev na tmavě modrou a, možná po vzoru Chomutova, oranžovou. Rok 2001 byl také ve znamení několika prvenství: uspořádali jsme první ročník turnaje žen Joudrs Cup, který dnes patří mezi již tradiční turnaje pořádané naším klubem (Joudrs Cup 15 byl založen o rok později). Pro rodiče hráček, fanoušky a přátele klubu jsme uspořádali první Joudrs Exhibici, která měla obrovský úspěch a od té doby se koná každoročně. Konal se také první slavnostní Joudrs společenský večer, z něhož scénky jsou dodnes legendární, a také proběhla první vánoční Joudrs besídka. Od ledna 2001 také začal vycházet klubový měsíčník Tryšlach.

A týmu se bohužel nepodařilo zopakovat úspěch z loňského roku a postoupit do play-off, v první lize obsadil 6. místo. Za to juniorky dokázaly odehrát sezónu bez jediné prohry. Po úspěšném vystoupení v roli kouče juniorské reprezentace v loňském roce dostává Tomáš Kusý důvěru i u výběru žen.

Poprvé na bedně…

Rok 2002 je pro klub významný hlavně díky tomu, že byly spuštěny jeho první webové stránky www.joudrs.cz. Ženy A si oproti loňské sezóně o příčku polepšily a obsadily v 1. lize 5. místo. Do řad hráček přistoupila Eva Rychtaříková (dnes známá spíše jako Erik). Po TK se do realizačního týmu juniorek ČR dostává i Jakub Stařík – jako technický vedoucí. Počet hráček SK Joudrs Praha, které jsou posilami reprezentací různých věkových kategorií, závratně stoupá, stejně jako stoupá výkonnost všech týmů klubu. Ženy A v roce 2003 posilují o několik hráček: ze Dvora Králové přichází Lenka Jaklová, z Meteoru Eva Rendlová a z Chemie Markéta Šulcová a Petra Kalčevová. Snad i díky tomu obsazuje tým SK Joudrs Praha poprvé v historii medailovou pozici v 1. lize, když v zápase o třetí místo poráží tým Čechie Praha. Ovšem je nutno říci, že nadšení z první ligové medaile není takové, jak by se předpokládalo, poněvadž průběh sezóny a výkony týmu naznačovaly, že na konci sezóny by medaile mohla být i z cennějšího kovu.

Konečně vysněné finále

Rok 2004 je první sezónou v historii SK Joudrs Praha, kdy se A týmu podařilo dosáhnout až na finále 1. ligy žen. Bohužel svůj sen o zlaté medaili jsme měli snít dál, protože Krč Altron se nám porazit nepodařilo, a tak jsme svou sbírku prvoligových umístění obohatili o „pouze“ stříbrnou medaili. Důležité ovšem bylo, že finálová účast nám, poprvé v historii klubu, zaručovala možnost zúčastnit se PVP v roce 2005. I v mládežnických kategoriích se nám dařilo – na MČR 15, 17 a 19 naše týmy shodně získaly bronzové medaile. B – týmu se navíc podařilo postoupit z Pražského přeboru do 2. ligy žen.

Rok 2004 byl pro náš klub důležitý i z jiného důvodu – po dlouhém rozhodování vedení klubu došlo k závěru, že je potřeba postavit nové hřiště – modernější, lepší a schopné konkurovat evropským standardům. Bylo to smutné rozhodnutí plné nostalgie, ale pro náš klub velice zásadní. A tak na staré hřiště vjely bagry a buldozery a během jediného dne bylo srovnáno se zemí. Projektantem nového hřiště se stal pan Jiří Jakeš a vytvořil krásný projekt softballového areálu, který zahrnoval dvě hřiště s travnatým vnějším polem a umělým automatickým zavlažováním, abychom mohli pořádat mládežnická mistrovství.

Rok 2005 – na novém hřišti

Hlavní událostí sezóny 2005 bylo otevření našeho nového hřiště u ZŠ Dolákova, které bylo hned v tomtéž roce pokřtěno spolupořádáním ME žen. Ohlasy na nový areál byly skvělé a celý klub moc toužil po tom, aby nové hřiště bylo pokřtěno i vytouženou zlatou medailí z 1. ligy. Bohužel, stejně jako loni, i v letošním roce se nám do cesty postavil tým Krče a i letos na něj náš tým nestačil a opět se muset spokojit pouze se stříbrnou medailí. B – tým se se svým prvním rokem ve druhé lize popasoval vskutku výborně a zakončil ji taktéž na druhém místě, což bylo (na rozdíl od A – týmu) obrovským úspěchem.

A – tým v tomto roce čekala (kromě nového hřiště) ještě jedna premiéra – účast na PVP v italském Ronchi dei Leggionari. A nutno říci, že se jednalo o opravdový zážitek, který jsme zakončili ziskem bronzové medaile a předsevzetím, že každou následující sezónu budeme chtít účast na evropském poháru zopakovat.

Konečně zlato!

Sezóna 2006 nezačala v holandském Enschede úplně nejlépe – na turnaji, kterého se zúčastnilo deset týmů, jsme obsadili krásné desáté místo – snad nejhorší umístění na turnajích vůbec. Ovšem, jak se říká, „Konec dobrý, všechno dobré.“, a závěr sezóny jsme v Joudrs zvládli na jedničku. V semifinále 1. ligy jsme převálcovali 3:0 na zápasy SaBaT a pak se vrhli ve finále na Krč, které jsme něco dlužili z posledních dvou let. A jakoby už všechny hráčky měly toho stříbra po krk, byly naprosto k nezastavení – výsledkem byla porážka Krče ve třech zápasech a splnění našeho snu ve formě zlaté medaile, která se konečně houpala na krku SK Joudrs Praha!

I náš druhý pohárový počin rozhodně stojí za zmínku. Náš tým fungoval jako rozjetý vlak a svůj cíl polepšit si alespoň o jedno místečko oproti loňskému roku byl odhodlán splnit, což se mu také podařilo. Po semifinálové výhře nad Terrasvogels 1:0 jsme podlehli Forli ve finále, taktéž 1:0, a odváželi si tak z italského Caronna stříbrné medaile a nádherný pocit dobře odvedené práce.

Kvalita našich týmů v tomto roce rozhodně nezůstala nepovšimnuta ze strany trenérů národních týmů všech věkových kategorií. Národní tým žen se opíral celkem o devět hráček SK Joudrs Praha, v juniorkách to bylo sedm a v kadetkách pět. Zkrátka řečeno: „Celkem dobrá sezóna.“

Jedeme na PMEZ!

Loňským premiérovým vítězstvím v 1. lize žen si A – tým zajistil účast na Poháru mistrů evropských zemí 2007, který se konal v Holandsku. Náš tým rozhodně neudělal ostudu, ale i když jsme mohli některé soupeře potrápit trochu víc, nakonec jsme s bramborovou medailí byli spokojeni. Zážitkem pro nás ale bylo sledovat zápasy italské Maceraty, které měla tým nabitý zvučnými jmény hráček z USA či Austrálie, z nichž některé se dokonce v minulosti zúčastnily Olympijských her.

V českých vodách se nám podařilo bez problémů postoupit do play-off v obou nejvyšších ženských soutěžích. A – tým v semifinále doslova vydřel postup 3:2 na zápasy přes tým Čechie a ve finále se už po čtvrté setkal s týmem Krče. Na rozdíl od semifinále mělo finále celkem hladký průběh a tak se SK Joudrs Praha mohl radovat ze zlaté medaile podruhé v řadě a příští rok se těšit na svou účast na PMEZ, které bychom rádi pořádali. B – tým v druhé lize nakonec vybojoval bronzovou medaili. Za zmínku stojí i zlato z MČR 19 a bronz z MČR 15 našich mládežnických týmů, ze kterých rostou naděje českého softballu.

Kromě úspěchů na poli sportu je potřeba zmínit i jinou zásadní událost, která se v tomto roce odehrála. Od roku 2005 sice hrajeme na novém hřišti, v novém areálu, ale chceme-li, aby náš klub jednoho dne sám pořádal softballové akce evropského formátu, potřebujeme hřiště dvě, a to co největší. V roce 2007 klub dozrál k rozhodnutí, že je potřeba výstavbu zase o něco posunout kupředu, a tak se začalo stavět v našem areálu druhé hřiště. Samozřejmě ne samo – na výstavbě se podíleli jak členové SK Joudrs Praha, tak také hráči našeho spřáteleného klubu Iuridica Outlaws.

Pořádáme PMEZ

Postavení druhého hřiště jsme se rozhodli využít a zažádali jsme o pořadatelství Poháru mistrů evropských zemí. K naší radosti nám bylo pořadatelství přiděleno a tak nastalo období příprav a tvrdé dřiny.

V srpnu se do našeho areálu sjelo přes 20 evropských týmů, takže bylo zapotřebí každé pomocné ruky. Na bezproblémovém průběhu turnaje se podílely jak hráčky našich dospělých týmů, tak naše mládež, pro kterou to byl neskutečný zážitek.

Našemu Áčku se na domácím PMEZ podařilo obsadit pěkné 5. místo a tak si brousilo zuby i na domácí extraligu, kde usilovalo o zlatý hatrick. Základní částí prosvištělo pouze s jedinou porážkou a druhou ligovou porážku mu uštědřilo až Tempo v semifinále. Sérii jsme ale s přehledem vyhráli a mohli se ve finále postavit již tradičnímu rivalovi, Krči. Finálová série byla velice vyrovnaná a tudíž musel o vítězi rozhodnout až pátý zápas. V něm byly šťastnější hráčky Krče a tak po dvou letech opět vrátily titul Mistra Extraligy na Prahu 4.

Našemu Béčku v 2. lize se dařilo lépe. V základní části sice obsadily naše hráčky druhé místo, ale přes Krč Altron B se jim podařilo postoupit do finále proti Slavii VŠ Plzeň, kterou suverénně smázly a mohly se po dlouhé době radovat z vítězství ve 2. lize žen.

V mládežnických soutěžích naše týmy vybojovaly jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Za zmínku stojí i počet hráček našeho klubu, které v roce 2008 působily v reprezentacích ČR v různých věkových kategoriích – bylo jich 24!

Chceme titul zpět!

Po zklamání ze závěru předchozí sezóny, kdy se nám nepodařilo dosáhnout na třetí vítězství v Extralize v řadě, jsme se s novým nadšením vrhli do sezóny nové se snahou vrátit extraligový titul zpět do Bohnic. Největším rivalem nám byly opět hráčky z Krče, tentokrát pod novým názvem Eagles. Ale ani jejich nová křídla jim nepomohla vzdorovat našemu rozjetému vlaku, který se zastavil až se zlatými medailemi na krku. Titul byl zpátky a cesta za zlatým hatrickem začala nanovo.

Sedm hráček našeho A – týmu pomohlo vybojovat historický postup České reprezentace na MS, když na ME ve Valencii obsadil národní tým postupovou bronzovou příčku.

Úžasná sezóna v podání našeho Áčka byla korunována i 2. místem na Poháru Vítězů Pohárů (PVP) v italské Parmě – nejpamátnějším zápasem se stalo 12ti směnovém semifinále v úporném poledním slunci, ve kterém si hráčky i trenéři sáhli doslova na dno svých sil.

Našemu béčku se bohužel nepodařilo zopakovat zlatý úspěch z minulé sezóny a musel se spokojit s medailí z kovu bronzového. Velké změny se však odehrály v sekci mládeže – v roce 2009 do své první sezóny vstoupil nově vzniklý tým žákyní a tak se počet našich týmů v klubu rozrostl na čtyři.

Uskutečnil se také první ročník T-ballové ligy škol Prahy 8, ze kterého doufáme, se budou rekrutovat hráčky do našich mládežnických týmů. Mnohem zásadnější změny ale měly teprve přijít...

Na softballu ve dne, v noci

Rok 2010 byl ve znamení Mistrovství Evropy žen do 22 let, jehož pořadatelství bylo našemu klubu přiděleno. Právě díky tomu jsme se snažili náš areál vyšperkovat a naším dalším tahem bylo na obou hřištích postavit umělé osvětlení. To se podařilo a tak se náš areál mohl zařadit na seznam areálů splňujících i ty nejpřísnější olympijské kvality. To udělalo radost speciálně Tomovi, protože jsme mohli na hřišti trávit mnohem více času a ani tma pro nás nebyla překážkou. :-)

Společně s umělým osvětlením v našem areálu vyrostlo i obrovské hřiště s umělým povrchem, hřiště na beach volejbal, petanque a dětský koutek.

Po několika letech spánku obnovilo svou činnost i sdružení S.O.F.T. - Sdružení Organizovaných Fanoušků Týmu, které sdružuje rodiče a přátelé klubu, kteří chtějí klubu pomáhat. I právě s jeho pomocí jsme dokázali uspořádat v našem areálu velký počet turnajů a se ctí se zhostili i ME 22 a zažili tak český zlatý triumf na našem hřišti.

Triumfovali jsme i v domácí soutěži – náš A - tým doslova protančil základní částí Extraligy bez jediné porážky a s neuvěřitelným skóre 117 udělených a pouhých 9 obdržených bodů. Ve finále si potom 3:0 na zápasy poradil již tradičně s hráčkami Eagles a druhý titul v řadě byl na světě.

I naše Béčko se nenechalo zahanbit a skvěle rozjetou sezónu korunovalo vítězstvím ve 2. lize žen. Náš klub v tuto chvíli čítal 86 registrovaných členů.

Ticho před bouří

Rok 2011 byl pro náš klub rokem uklidnění a stabilizace. Žili jsme z dobrého pocitu z úspěšného uspořádání ME 22 v loňském roce. Mládežnické týmy dobře fungovaly a jejich kvalita pomalu rostla – žákyně vybojovaly na MČR bronzové medaile, kadetky se také probojovaly na domácí MČR, kde předvedly kvalitní výkony, ale turnajová bilance 3 výhry a 2 prohry bohužel stačila jen na osmé místo.

A – tým žen svou sezónu rozjel standardně na výbornou, když v základní části extraligy podlehl pouze v jediném zápase a postoupil rovnou do semifinále, ve kterém porazil Snails Kunovice jasně 3:0 na zápasy. Ve finále na něj potom čekal již tradičně tým Eagles. Našim hráčkám se bohužel nepodařilo dovršit zlatý hattrick, když podlehly ve finále 1:3 na zápasy. Díky vítězství ve Final Four jsme si ale zajistili alespoň účast na PVP příští rok.

B – tým fungoval pod vedením mužského tria Tom, Dan a Johny a dařilo se mu náramně. Do play-off postoupil z druhého místa těsně za Trutnovem a v semifinále si poradil s Eagles 3:1 na zápasy. Ve finále už mu ale síl nestačily na hráčky z PV Praha a tak se musel spokojit „jen“ se stříbrnými medailemi.

 

Počet registrovaných členů rostl ostošest a zastavil se na čísle 105. 

Historie v datech:
v následujícím excelovském souboru najdete z jednotlivých let

Historie SK Joudrs 1996 - 2005 (.xls, velikost 113KB)

Ročenky

Video