Žákyně

Ahoj, tak na naší výpravě do Texasu jsme kvůli ranní mlze v Praze promeškali spoj v Paříži a uvázli tam na jeden den. Byl z toho super výlet do centra. Ale sežralo nám to den, který jsme měli mít v Texasu na aklimatizaci. Bydlíme v domečku na okraji Temple, 3 ložnice pro 17 lidí, paráda. Kolem je krásně zeleno a nekonečné rovinky. Kadetky bydlí v jiném domě pár mil od nás. Včera jsme si prošli místním mini turnajem. Začali jsme v devět ráno a skončili po osmé večer. 5 zápasů. Nejdříve 2 rozehřívací, pak pavouk, ve které se při prohře tým propadne z horního do dolního pavouka a teprve po dvou prohrách vypadne. V každém zápase na začátku při poradě platí každý tým 50 dolarů rozhodčímu. Na konci zápasu rozhodčí vyhlašují nejlepšího hráče z obou týmů. Hráč z vítězného dostal přívěšek MVP a hráč z druhého týmu malou placku. První dva zápasy jsme prohráli s těsným rozdílem. Potom jsme rozjeli pálku naplno a porazili tým z Kanady. Následující zápas jsme úplně projeli, nešel nám nadhoz. V dalším zápase jsme se rvali až do tiebreaku, ale nakonec jsme prohráli a museli vzít konečné třetí místo. Po zápase na nás naběhly všechny americké hráčky, udělaly nám tunel na odchod z dugoutu, a pak se s námi fotili. Naše nadhazovačka od nich dostala dres. Nad hlavou nám stejně jako celý den kroužili kondoři a slunce už dávno zapadlo. Už jen 30 mil do našeho domečku, pizza, nafouknout matrace (zrovna přisly z Amazonu) a spát.

~ Filip Hanzl

Kadetky mladší

Den 5 - výlet do Dallasu na MLB

Po raní vydatné snídani jsme vyrazili na celodeňák do Dallasu, na stadion Globe Life Field, domov baseballového týmu Texas Rangers, který zrovna hrál sérii proti LA Dodgers. Cesta po dálnici trvala dvě hodinky a ani jsme nezabloudili.
Stadion byl narvaný až po střechu a atmosféra slibovala skvělý sportovní zážitek. Pánové na hřišti ale byli dnes už asi unavení, přecijen to byl už pátý zápas série, a tak žádná velkolepá show se nekonala. Velká většina odpalů skončila v rukavicích vnějších polařů, kteří se snad ani nemuseli pohnout ze svých pozic. Ani Shohei Ohtani nebyl na pálce úspěšný. V sedmé směně se Dodgers podařilo ušmrdlat jeden bod a tím bodový příděl pro tento zápas skončil. Jediným zajímavějším okamžikem byl snad jen poslední out zápasu, krádež druhé mety, který museli potvrdit až jestřábí oko.
Schválně mrkněte na video mezi fotkami - viděli jste safe nebo out? Zvláštní na tomto zápase bylo, že to vypadalo, že na stadionu bylo přítomných více diváků soupeře z LA než domácích Rangers.
Po zápase jsme využili jedinečné příležitosti jít se podívat přímo dolů na hřiště a proběhnout se po metách tohoto softballového dómu. Trenéři z této možnosti byli pravděpodobně více nadšení, než hráčky, což moc nechápu. Kdy se člověku naskytne možnost proběhnout se po hřišti, na kterém hrají největší hvězdy MLB?
Po tomto zážitku jsme konečně opustili stadion, abychom narazili před jeho hlavním vchodem na country koncert. Chvilku jsme postáli, poslechli si pár písniček a vyrazili na parkoviště k autu.
Po cestě zpět jsme sjeli na sjezdu 353, kde cedule slibovala Czech Kolaches - rodinná pekárna pana Slováčka, která tady peče pravé české koláče, mezi místními velice oblíbené. Pár jsme si jich koupili k zítřejší snídani.Po návratu na barák nás čekala připravená večeře od Chandri, která se tu o nás hezky stará.

Den 8 - jak jsme si spravili chuť

Ještě včera večer jsme holkám dali možnost přihlásit se na dnešní dobrovolný ranní trénink a napsat konkrétně, na čem chtějí pracovat. Přihlásilo se devět holek a po snídani jsme vyrazili na hřiště. Pozitivní bylo, že aniž bychom to zmiňovali, všechny vyrazili na trénink v dlouhých kalhotech a byly tak připraveny během tréninku třeba i "upadnout".
Nasazení v tréninku bylo super - jakoby na hřiště vkročil úplně jiný tým, motivovaný se zlepšit a něco nového se naučit. I úspěšnost rozeher byla mnohem vyšší.
Trénink jsme zakončili homerun derby a hrou na supa - za každý HR Jirka slíbil nanuka a za nejvíc chycených luftů byl kredit 10$ do walmartu. Homerun nakonec padl jen jeden, a nanuk mi moc chutnal. Mezi chycenými lufty dlouho kralovala Martina, a to s sebou ani neměla rukavici. Nakonec se ale musela o první místo podělit s Kačkou a Nelou.

Skupinka holek na baráku v čele s Luckou mezitím kouzlila v kuchyni a připravila chutný týmový oběd - typické Mac&Cheese.
Po obědě jsme vyrazili na nákup, protože to někdy vypadá, že místo 14 holčiček tu máme stádo kobylek, které spasou úplně všecko. Odpoledne jsme chvilku věnovali výuce psaní zápisu softballového utkání a ve večerním zápase jsme to rovnou vyzkoušeli v praxi. Protože jsme začínali hrát až v 8 večer, počasí už bylo výrazně příjemnější a chvílemi dokonce vanul osvěžující vánek. Cíl do zápasu byl jasný - ukázat, že umíme k zápasu přistoupit agresivně, hrát naplno a udržet si maximální nasazení po celou dobu, bez ohledu na výsledek.V první směně jsme ustáli těžké situace s plnými metami, zahráli několik těžkých rozeher a udrželi skóre bez bodu. Na pálce se nám celý zápas dařilo soupeřovy nadhazovačky kontaktovat, ale na první hit jsme si museli počkat až do 4. směny. Soupeř naopak bušil ostošest a brzy šel do vedení, které během 7 směn dotáhl až na 13 bodů. Nám se v tomto dvouhodinovém zápase bohužel skórovat nepodařilo.Přestože skóre vypadá děsivě, dojem ze zápasu je dobrý. Tým šlapal, holky makaly až do konce a v obraně vytáhly i několik pěkných zákroků a rozeher. Cíl do zápasu byl splněn a tak jsme na barák odjížděli spokojeni.

Obecně je nutno konstatovat, že nemáme zatím nadhazovačku, která by dokázala déle vzdorovat americkým pálkařkám. I tak ale věříme, že pokud podáme minimálně stejný výkon, jako v dnešním zápase, můžeme se poprat i o nějakou výhru v turnaji, který nás teď o víkendu čeká. Má se ho v naší kategorii účastnit 24 týmů

~ Eva Rendlová